sobota 29. dubna 2017

Chlebové buchtičky

Dnes se u nás oslavovalo, takže jsem se rozhodla k připravenému občerstvení upéct buchty na slano.



Z 250g pšeničné celozrnné mouky, 250g žitné mouky, kvásku, lžíce sádla, špetky soli a vody jsem si zadělala těsto. Pak jsem si promyslela ším by šlo slané buchty ochutit.

Semínka slunečnice a dýně používám k pečení chleba často. Sušená rajčata používám také ráda, protože chlebu dodávají vláčnost. Tento týden jsem od tchýně dostala čerstvé škvarky a od kamarádky medvědí česnek. Takže bylo jasno :-)


Těsto jsem si rozdělila na pět dílů a do každého z nich zamotala jednu z pochutin :-)

Každý díl jsem ještě rozdělila napůl, abych měla deset buchtiček. To je samozřejmě s ohledem na velikost a tvar formy, já dělala do skleněné obdélníkové zapékací mísy IKEA.


Každou buchtu jsem omastila před naskládáním do vymaštěného pekáčku rozteklým sádlem, aby se po upečení snadno oddělili od sebe. Po naskládání do pekáčku jsem je ještě posypala aby vypadaly hezky a nechala na teple nakynout.

Pekla jsem cca na 200st. v horkovzdušné troubě asi 15minut.


Můj muž nevěděl co chystám a když pohlédl do trouby myslel jsi že jsou sladké a byl trochu zklamaný že nejsou, takže zítra budu muset upéct buchty s povidlama ;-)



Ale věřte že tyhle buchty na slano jsou taky výborný ;-)

sobota 22. dubna 2017

Šuplíková skříňka

Další z renovovaných kusů nábytku je tato šuplíková skříňka. Jedna z těch co jsem si přivezla od Korbelů :-)


Pro někoho nezajímavá skříňka nezajímavého vzhledu, ale někdo jako já v tom vidí krásnou truhlářskou práci, která stojí za to zachránit.

Hned jak jsem ji viděla, měla jsem jasnou představu kam přijde a jak by měla vypadat!

Bude natřená barvou, laděná do francouzského stylu a bude u čela postele v hostinském pokoji a na ní bude postavená lampička :-)


Začala jsem sundáním úchytek. Tyhle úchytky jsou vždy pro zlost. Z venku je hlava šroubu bez drážky, kolem šroubu je bakelitová úchytka a vevnitř je na zarezlém závitu místo klasické matky čtvercové tenké matky. Takže je to práce pro obě ruce a chce to hodně trpělivosti :-)


Hned jak byly úchytky sundané dala jsem se do opalování barvy ze šuplíků.


Tady jsou vidět postupné fáze :-) Dole původní nátěr (na bílém základu je použita lazura), uprostřed stav po opálení nátěru a nahoře je to již po obroušení.

Původní vrchní deska byla jak to bývá ukryta pod umakartovou vrstvou.


Nyní je skříňka obroušená a připravená k té proměně v krásnou skříňku, tak snad se mi to podaří.
Kdo je zvědav na dokončení? :-)

sobota 15. dubna 2017

Dědečkova velikonoční sekanice

Jsou to tři roky co už s námi dědeček není a já letos poprvé zkusila udělat sekanici, kterou dělával jen on. Nikdo jiný tak dobrou nedělal!

Dědečkova sekanice byla plná jarních kopřiv a dobrého uzeného. Vlhká a svěží dobrota na kterou jsem se těšila každé Velikonoce.

V naší rodině co se kuchyně týká se dědí je to že vaříme srdcem a od oka :-D
Takže abych se s vámi mohla podělit o recept musela jsem trochu měřit.


Na kostičky jsem si pokrájela tři asi týden staré rohlíky. Uvařila jsem uzené abych měla vývar za zalití. Já jsem koupila uzené ocásky, ale lepší by bylo nějaké tučnější uzené. Rohlíky jsem zalila teplým vývarem jen aby se nasákly a posypala asi tak hrnkem dětské krupičky (někdo dává hrubou krupici). Promíchám a nechám nasáknout krupici. Je možné přilít vývar pokud je potřeba. Měla by vzniknout hmota hustá asi jako na houskové knedlíky.

Z 3g droždí a vývaru jsem si udělala kvásek. Do směsi housek a krupice jsem přilila kvásek, klepla dvě celá vejce (někdo dělá sníh z bílků) a přidala pokrájené kopřivy a přibližně třetinu pórku. Cca 250g uzeného jsem nakrájela na kostičky, opepřila, případně lze přisolit a přidat ke směsi. Česneku asi tři stroužky propasírovat do směsi a vše zamíchat.


Tuto směs vylít do vymazaného a krupicí vysypaného pekáčku a nechat na teple kynout asi půl hodiny a pak péct na 180s. asi tak 40min, aby se nahoře udělala zlatavá kůrka.


Sekanice se mi povedla. Všem kdo ochutnali chutnala. I mamka můj největší kritik jí pochválila, takže dědeček by mohl být pyšný že jsem převzala rodinné žezlo :-)

čtvrtek 13. dubna 2017

Zelený čtvrtek

Pro každého z nás mají Velikonoce jiný význam. Pro křesťany jsou to významné svátky, pro mě a další spousty lidí jsou to svátky jara a někdo Velikonoce neslaví vůbec. Ale všichni se určitě těšíme na čtyři dny volna :-)

Dnes je zelený čtvrtek a to je dnem kdy by se lidé měli postit, nejíst maso a jíst zeleninu. Jídla připravená ze surovin jako je hrách, špenát, zelí a podobně by měly člověku zaručit pevné zdraví po celý rok. Takže u nás dnes špenátová polévka s parmezánem.



Hospodyně v tento den vstávali časně z rána, aby zametly dům ještě před východem slunce. Já jsem tedy vstala až v sedm a uklízet jsem začala po snídani, ale snad se to taky počítá :-D

Tento den se také nemá s nikým se hádat a od nikoho si nic nepůjčovat. Pokud se toto dodrží, podle pověr se nám všechny hádky budou celý rok vyhýbat a peníze si samy cestu najdou.

A jaké pro vás mají Velikonoce význam? Dodržujete některé zvyky?

středa 5. dubna 2017

Lampičky nad postelí

Jelikož jsme naše bydlení budovali svépomocí a ve volných chvílích po práci a o víkendech, měli jsme dost času vše důkladně promyslet. Nebylo tomu jinak když jsme navrhovali naši ložnici.

Co se osvětlení týká chtěla jsem jen čtecí lampičky u postele, ale tatínek elektrikář mě přesvědčil, že jsme vytáhli kabel i na stropní osvětlení s tím, že pokud budou lampičky u hlavy stačit, zaslepí se.

Aktuální stav v naší ložnici je tedy provizorně ze stropu visící kabel se žárovkou :-)

Moje představa o čtecích lampičkách byla od počátku jasná. Chci je mít na zdi! Stojací lampičky na nočním stolku se mi sice líbí, ale nepřijdou mi moc praktické.

Jejich umístění jsme promysleli důkladně. Vyskládali jsme si palety do výšky postele a zkusili jsme kam až dosáhneme nataženou paží. Při návrhu jsem si uvědomila, že umístění lampiček na střed postelí není vhodné z hlediska toho že když se člověk posadí a opře o pelest mohla by vadit. A stejně tak jsem nechtěla lampičky na vnějším okraji postele kdyby se náhodou stalo že jeden usne, tak aby ji mohl zhasnout ten druhý. Musím se tedy pochválit :-) Nemá to chybu! :-D

Co se týká výběru samotné lampičky, to bylo horší :-) Měla jsem jasno.

Vintage vzhled a vlastní keramické stínítko. Zkoušela jsem zda nevyberu z nabídky svítidel nabízených bez stínítek, ale nevybrala. Bohužel jsem byla i limitována tím že jsem potřebovala aby byl součástí světla vypínač a chtěla jsem aby bylo polohovatelné stínítko. Samozřejmě jsem měla i finanční limit.

Našla jsem krásná světla, ale cena 4000Kč byla vysoce nad únosný limit :-)


Po delší době vybírání... nabídka je rozsáhlá, ale když máte jasnou představu... jsem natrefila na lampičky za cca 400Kč kus s nehezkým skleněným stínidlem, ale ideálním "tělem".


Ve stejné cenové relaci bylo i takovéhle svítidlo, ale bez integrovaného vypínače, který by mi taťka musel dodělat. Zvažovala jsem tahový na řetízek.


Takže rozhodnutí padlo na svítidlo první a začala jsem vyrábět prototyp stínítka. Bylo potřeba vychytat velikost otvoru pro šroubení žárovky s ohledem na smršťování keramiky při výpalu.

Zkouška proběhla na výbornou, byla jsem spokojená :-)


Jako zdroj světla jsem vybrala čirou žárovku, která při pohledu vleže z postele nijak nekazí pohled na vyřezávané stínítko.

První stínítko už slouží dlouho. Moji lampičku zdobí anděl, kterého pro mě vyrobila milá kamarádka Linda Z.


A když se povedlo, vyrobila jsem i druhá stínítka ze světlé hlíny s bílou glazurou.


Ty bílá chci teď namontovat, ale mám ještě pár věcí, které v ložnici potřebuji dotáhnout a tak čekám až bude vše tip ťop ;-)

úterý 4. dubna 2017

Nové keramické cedulky

Některé keramické cedulky z mojí dílny jsem vám už představila v tématických článcích.

Jako třeba cedulky do kuchyně

A nyní představuji novou cedulku v hnědém ladění


a druhou pro milovnice této krásné modré barvy


Další z již představených cedulek jsou kočičí cedulky


Takhle cedulka má okraj lehce zabarvený glazurou oproti čistě surovým cedulkách v předchozím příspěvku.

Dalších z představených cedulek jsou cedulky označující náš domov

Do tohoto okruhu cedulek bych zařadila i tuto vítací cedulku :-)


Dnes je to bude trochu směska, ale snad se vám budou cedulky líbit ;-)

pondělí 3. dubna 2017

Ručníky s bordurou

Jak se tak probírám fotkami, procházím i stará alba a tak mě napadlo se s vámi podělit o to jaké mohou být v domácnosti krásné originální ručníky :-)


Začala jsem je šít s mojí mamkou. Já jsem navrhovala barevné kombinace ručníků, bordur a krajek a mamka je šila.


Hodně si jich našlo nové domácnosti, ale tyto nám po ukončení prodeje zůstaly doma a mohou tedy být vaše :-)


Ručníky měly velký úspěch, tak snad se budou líbit i vám ;-)


Budu ráda, když mi napíšete který z těchto by byl váš oblíbený ;-)

neděle 2. dubna 2017

Jarní růže

Venku je krásné jarní počasí a já už jsem týden v posteli se zápalem plic :-(
Není to tedy tak hrozné jak by se mohlo zdát. Tělo evidentně potřebovalo odpočinek a tak poctivě ležím a nabírám sílu.

Občas už se tedy začínám nudit. Prohlédla jsem zpětně blogy, které mám ve sledovaných, prošmejdila instagram křížem krážem, udělala si pořádek ve fotkách v notebooku a podobně :-)

Včera byl můj muž nakupovat a mimo jiné měl na seznamu "koupit růžové růže", protože naše kamarádka slavila narozeniny. Já jsem si představovala světlejší růžovou s tím, že růže zkombinuji s nakvetlými větvičkami z ovocného stromu.

Ale on vybral takovou středně růžovou, ale opravdu moc krásnou barvu. Ten odstín se mi moc zalíbil!


Jelikož jsem detailista, měla jsem v plánu zabalit pugét do vlastnoručně potištěného papíru jarními motivy :-)

Neměla jsem vhodný odstín razítkovací barvy, ale poradila jsem si zvýrazňovačem ;-)


Pugét se dle mého povedl a i obdarované se moc líbil, takže jsem nadšená.


Růžiček bylo opravdu hodně a tak jsem si jich pět nechala pro sebe a dělají mi radost u nás doma :-)


Užívejte si jara ♥

neděle 26. března 2017

Křesla uvnitř pérová k renovaci

To jsou ona. Dvě křesla která jsem si včera přivezla po prarodičích spoluhráče mého muže.


Křesla s dřevěnýma područkama a pérovou konstrukcí uvnitř.

Nebyla bych to já (pečlivka) abych křesla nezačala rozebírat. Z renovací starého gauče mé kamarádky Ivanky ze slepičárny jsem tušila že na pérové konstrukci bude vrstva sena a to v bůh ví jakém stavu, takže jsem postupně začala rozebírat.


Prvně jsem začala povolovat viditelné šrouby co drželi dřevěné područky, ale dopředu mi bylo jasné že ještě drží v konstrukci opěráku a tam budou dostupné až zevnitř.


Proto bylo dalším postupem odkrytí zadní části opěráku. hřebíček po hřebíčku jsem vytahovala a odkryla tak sololitovou desku. V tu chvíli mi bylo už jasné, že stávající čalounění není původní. A to hned z několika důvodů. Kvalita provedení čalounění i pozůstatek vláken látky půvondního atd.

Po odhalení pérové konstrukce opěráku jsem se dostala ke šroubům co drželi područky.


Původní potahovou látku jsem si samozřejmě schovala jako šablonu pro novou, kterou budu muset vybrat. Škoda že před týdnem kolega z práce objednával docela hezkou potahovku a ptal se mě jestli by se mi taky nehodila :-/ Kdo mohl tušit že za týden ji budu potřebovat :-D


Pod čalouněním se mi naskytl nevábný pohled na látku prožranou breberkami, kterým se evidentně líbilo i ve vrstvě sena pod ní. Vše šlo nemilosrdně do kamen. Blééé :-(


Křeslo je už téměř rozebráno na prvočinitele, ale ještě ho čeká deratizace pérové části. co kdyby náhodou...

A pak začne fáze dvě a to dávání nové šance starému křeslu :-)

sobota 25. března 2017

Líná huba, holé neštěstí

Dnes jsem měla zajímavý den!

Včera před spaním jsem koukala na počasí a na dnešek bylo slibované sluníčko, takže jsem se těšila na prima den :-)

Měla jsem spousty plánů a tak jsem se ráno probouzela s myšlenkou že už svítí sluníčko a že bude potřeba připravit skleník na další sezónu (to bylo v plánu na dopoledne) a odpoledne jsem měla v plánu pokračovat v renovaci mísníku do ložnice.

Po snídani se mě můj muž ptal jestli chci jet s ním a mým taťkou odvézt do sběrného dvora naši starou ledničku a nějaké kartony a igelity. Samozřejmě jsem nadšeně souhlasila :-D Načež můj muž chladil mé nadšení, že ale zůstanu před bránou dvora. Ví že pokaždé když s ním jedu šmejdím, co bych si odsud odvezla :-D.

Jako každou sobotu byl dvůr plný aut co něco přivezly, ale mé zraky hned upoutalo auto s přívěsným vozíkem na kterém byla matrace a nějaký na prkna rozložený starý nábytek. Ani nevím co mě to napadlo, resp. co mi dodalo odvahy, se zeptat zda je to opravdu pozůstalost a jestli nemají ještě nějaký nábytek co by chtěli odvézt do sběrného dvoru :-) 

Pán byl trochu překvapen když jsem mu řekla že ráda renovuji stará nábytek a že mi opravdu nejde o starožitné kousky, ale více byl nadšen myšlenkou že by se s tím nemusel vézt na káře za autem a tak mě pozval ať jedeme s nimi. Můj muž měl asi chvilkovou slabost protože neodporoval a tak jsme vyrazili za pánem.

V domě po jeho rodičích jsem objevila několik kousků, které jsme si odvezla a kdyby mě můj muž i s mým taťkou nehnali do auta sel slovy "už to nemáme kam dát!" tak bych snad ještě něco odvezla :-)

Do auta by se ještě něco vešlo :-D


Když jsme věci nakládali, přijel kluk se kterým se známe, že ten pán co mi ty věci nabídl je jeho táta :-) Náhoda? Nebo osud? :-D ;-)

Do auta se tedy vešly dvě menší skříňky, jedna rohová skříň, jedna toaletka ze které plánuju vyrobit kuchyňku pro neteř, jeden noční stolek, čtvercový stoleček na budoucí terasu akorát pro dva, dvě křesla, věšák a polička, zrcadlo v rámu a váhy i se závažíčky.

Zítra přidám článek o renovaci křesel. Samozřejmě mi to nedalo a i z důvodu místa jsem se dala do rozborky křesla. Jedno už mám téměř na prvočinitele rozebrané. A do jedné ze skříněk už jsem se taky pustila. Zítra pokračování a těšte se na článek ;-)