Vařenka

Na některé věci se vyplatí si počkat aneb věříte na osud? :-)

Je to už tak 5let co mi o fous, mojí hloupou chybou na Aukru utekla vařenka za dobrou cenu a pro mě dobře dostupná... No litovala jsem toho do teď 🤔 Vařenku jsem si moc přála, ale nechtěla jsem pro ni jet stovky kilometrů nebo dát víc než 3tis. Takže jsem měla na inzeráty nastavené vyhledávání a hledala jinou.

V pondělí měl můj muž jet pracovně od nás z jČ k Náchodu a moc se mu nechtělo. Přenechal tedy cestu kolegovi, který ji měl jet ve středu. Já v pondělí v půl osmé večer koukla na mobil, zaktualizovala stránku a co nevidím? 😯 Vařenka zdarma?! Text opravdu začínal "Přenechám za odvoz..." a tak jsem koukla kolik lidí inzerát už vidělo a tam 3 🙊¨

Hned jsem vytočila číslo a po chvilce napětí jsem prodávající pobavila dotazem zda je ještě volná. Když mi to potvrdila, málem jsem se štěstím rozskočila. Musela jsem ji vysvětlit mé nadšení 😃 a ona mi řekla, že bude ráda když se dostane do takových rukou, že ji koupila s bytem a teď se stěhuje a nechtěla ji vyhodit ❤️

A teď se dostanu k tomu abych vysvětlila tu zmínku o přenechané pracovní cestě. Ona ta Vařenka byla v Hradci Králové, což byla jen pár kilometrová zajížďka z té cesty. Jenže přesvědčit někoho že tam potřebuji zajet a že jí musí naložit sám, protože je paní těhotná nebyl úplně snadný úkol. Druhý den přijel kolega aby si s mým mužem předali věci a tak jsem uplatnila své vyjednávací schopnosti a domluvila s ním, že mi ji tedy vyzvedne.

Jenže dokud není doma, může se stát cokoli, takže jsem další den krotila svoje nadšení deroucí se zevnitř ven 🙈 Až když mi přišla SMS od původní majitelky, že je naloženo a že jí dárečky co jsem jí poslala pro miminko udělali radost, se mi ulevilo a začala jsem se naplno těšit. 

Vzápětí mi tedy radost zchladil můj muž sdělením, že mu kolega volal že (cituji) "skříň je těžká jako kráva a že to budu mít drahý"... Naštěstí výkupné nebylo tak hrozné, spravila to flaška whisky 😄 

A to ještě není konec příběhu! 😊 Když jsem si u nich skříň vyzvedávala, seznámila jsem se s jeho manželkou, která má taky slabost pro tyto věci. Jejich dům zdobí několik renovovaných starých kousků nábytku a ještě k tomu vlastní takové malé milé zahradnictví, takže jsem si domů dovezla několik trvalek co měla ve výprodeji za 30Kč kus 👍

Jo osud a štěstí, to jsou slova, která skloňuji poslední dny 😍

Staré dveře

Postel na které teď spíme je už skoro dvacet let stará a i když máme nové matrace, pořád je to stará postel :-) Plánovali jsme do nového bydlení postel z trámů, ale než na jinou postel dojde, vymyslela jsem že upravím tu stávající.

Na naší posteli se mi líbí úložný prostor pod postelí, kterého bych se u nové postele nerada vzdala, ale nelíbí se mi látkové čalounění její konstrukce.

Jednou jsem někde narazila na to že byly jako čelo postele využity staré kazetové dveře. Ten nápad se mi zalíbil a začala jsem dveře shánět.

V lednu k nám do práce nastoupil nový kolega a záhy jsme zjistili, že máme společnou zálibu ve starých krámech :-) Takže děním osudu první dveře, které se ke mě dostaly byly vchodové dveře z domu mého nového kolegy v práci, který měnil dveře za nové.

Jelikož jsem mu říkala, že sháním ještě staré okno, přejel jednou od zákazníka s tím, že budou měnit okna a dveře a že tam mají docela pěkný dveře, jestli je chci. Jasně že chci! :-D Ještě to vyšlo tak dobře že jsem si pro ně ani nemusela dojet, ale on mi je přivezl :-)

Ty první dveře jsem tedy odložila s tím, že ty díky své nesymetričnosti využiji spíš na věšákovou stěnu a pustila jsem se do dveří číslo dvě :-)

Jenže... Nejdříve mi nešla vyndat klika a zámek a pak jsem zjistila, že nebude snadné odstranit lak a barvu.

Takže jsem to zase odložila, stylem "pokračování příště" :-)

Jedno květnové víkendové ráno jsem se byla proběhnout a když jsem se vracela domů, byl kousek od našeho domu kontejner s evidentně věcmi z nějaké vyklízené domácnosti. Zvědavost mi nedala a musela jsem nahlédnout co skrývá za poklady. Vytahala jsem odsud několik pěkných starých keramických květníků a u kraje kontejneru byly naskládány i několikery dveře. A tak jsem uprosila mého milovaného muže aby mi je odsud vytáhl :-)

Tyhle dveře jsou i s bonusem v podobě věšáku :-)

A tak se u nás doma během půl roku sešly troje dveře :-D

Na to že před tím jsem skoro dva roky sháněla bezúspěšně... :-)

Na dveřích číslo 3 aktuálně pracuji a vypadá to že z nich opravdu bude pelest za postel ;-)

Máte vy doma v interiéru použity staré dveře k jinému účelu než sloužily původně?

Šatní skříňka pro miminko

Jak už jsem psala v příspěvku o rozpracovaných projektech, letos šla renovace nastřádaných věcí trochu stranou. Ale tenhle projekt musím v dohledné době dokončit, protože tato vařenka bude sloužit jako šatní skříň na věci pro malýho.

Vařenku jsem si vyhlédla na Aukru a jelikož nebyl jiný zájemce, dohodla jsem se s pánem co ji prodával, že mi jí můj muž vyzvedne při pracovní cestě v Českém Krumlově. Vařenka byla uskladněna v garáži a dle stavu bych si troufla říct, že v garáži sloužila k uskladnění různých dílenských věcí.

Už dle textu inzerátu jsem věděla, že skříňka nebude v moc dobrém stavu, ale už jsem renovovala i horší kousky a takhle skříňka mě zaujala svoji originalitou.

První co jsme museli udělat bylo zaříznutí spodní části aby skříňka stála rovně.
To udělal můj muž maflíkem.

Před opalováním barvy je nutné odstrojit ze skříňky co by překáželo.



Po odstrojení jsem se dala jako vždy do opalování několika vrstev barvy horkovzdušnou pistolí.

Mám svoje zaběhnuté postupy i když každý kdo renovuje má ty svoje :-) Já nikdy rovnou nebrousím, ale nejprve opaluji barvu, pak většinou louhuju a pak až přijde na řadu broušení. 

Na louhování došlo až dnes. Bohužel dřív nebyl čas a nebo nebylo počasí a jelikož čas se blíží a já už opravdu nutně potřebuju skládat oblečeníčko do skříňky, vyčkala jsem dnešního dopoledního sluníčka a dala se do práce.

Na fotce (vpravo) je vidět jak vypadá povrch před louhováním.

 

A tady už je pěkně vidět jakou práci udělal louh s povrchem skříňky.

Po opláchnutí vodou je skříňka bez vynaložení většího úsilí téměř bez barvy. Drobnosti se pak snadno zbrousí s celkovým přebroušením do hladka.

Uvnitř skříňky je jedna řada čtyřech mini šuplíků a jedna police. I vnitřek skříňky prošel důkladnou očistou pomocí wapky.

Teď už je v procesu osychání. Až dostatečně oschne, dám se do broušení a dolaďování detailů aby byla skříňka v mých očích dokonalá. A pak už se bude plnit :-)

Skříň v rohu ložnice

Další dokončený zachráněný kousek co měl skončit jako topivo je rohová skříňka, kterou jsem si dovezla ze sběrnýho dvora.

Stěžejní část rekonstrukce už jste viděli, ale jako vždy pod mýma rukama po olouhování a při broušení došlo k rozborce. Nevím jak to dělám, že aniž bych chtěla, vždycky to rozeberu víc, než původně chci :-) No dobře, no tak vím proč, jsem moc precizní a detailista ;-)

Naštěstí se mi vždy vše podařilo i sestavit zpět ;-)

Původní typ pantů nešlo moc dobře obnovit a ani jsem nechtěla, takže jsem řešila jaké panty a jak moc viditelné tam dám. Rozhodla jsem pro zcela přiznané panty. Jelikož jsou dvířka lehounká, stačí tři panty na výšku.

Skříňka byla bez vnitřních polic, které jsem plánovala vyrobit ze spárovky v hobby marketu. Ale jelikož jsme pořídili kvalitní a velké svorky (protože je pořád potřebuju!) a taky jsem dostala od mého drahého muže, který ví jakým dárkem mě potěší :-D, pokosovou pilu, tak došlo na vlastní výrobu z prkýnek z palet.

V určité fázi rekonstrukce jsem se rozhodovala, zda skříňku znovu zasklít ornamentním sklem, nebo třeba udělat sklo s ornamentem (kresbou, nebo leptáním), nebo zda použít třeba pletivo...

Původně byly na zasklení také dvě svislé asi centimetr tlusté svislé příčky, jak je vidět v úvodním článku. Ty jsem si taky sehnala nové, ale do teď jsem se nerozhodla.

Aktuálně je tedy bez zasklení a bez příček a kdo ví jestli to není trvalé provizorium :-D

Do viditelných poliček jsem prozatím "ubytovala" medvědy ;-)

Skříňka byla od počátku zamýšlená do ložnice. Do rohu mezi dveře a balkonové dveře na terasu, kam rozměrově dokonale pasuje a svým tvarem nijak nepřekáží.

Rozpracované projekty

Možná jste si někteří všimli, že moje příspěvky na blog letos dost váznou. Důvodů je vícero, ale hlavní se dozvíte na konci tohoto příspěvku :-)

Během zimy moc nerestauruju, protože i v dílně je zima a já odpočívám :-) Ale nelenoším úplně a plánuji co a jak budu vyrábět až se oteplí :-) A letos na jaře jsem sice začala, ale pak mi nějak zdravotní stav nedovoloval se věnovat čemu bych ráda a tak mám několik renovací rozdělaných a téměř jsem na ně posledních 5 měsíců nesáhla.

 Někdy začátkem roku jsem objevila stránky Pixers.cz, kde mají obrovský výběr tapet a tak jsem se několik dní probírala nabídkou a přemýšlela co bych kam využila.

Několik dní mi trvalo, než jsem vybrala kam kterou tapetu využiju. Hlavní na co jsem myslela, byla tapeta na výplň paravánu. Měla jsem velké dilema, kterou, ale nakonec po poradě s kamarádkami vyhrála tato. Paraván ale tak nespěchá co se dokončení týká, takže na výsledek si budete muset ještě počkat :-)

Další tapetu jsem objednala na zadní stěnu policové skříňky, která bude tvořit komplet s horní skříňkou.

Obě jsou to skříňky co zbyly z pořízené kuchyně a měly by přijít do rohu hostinského, budoucího dětského pokoje. Toto skříňka je téměř před dokončením, ale bude otázkou, kdy mi ji muž pomůže namontovat na zeď, takže fotka a článek o dokončení obou skříněk bude také až budou viset.

Další tapetu a to s motivem ptáčků a barevným laděním ve kterém bude natřená skříňka z venku, jsem naplánovala na dno šuplíků této skříňky, kterou jsem si také přivezla od Korbelů.

Šuplíky jsou také ve stavu před dokončením, ovšem skříňka je mezi projekty které budou muset počkat.

A teď projekty, které bych ráda v dohledné době dokončila, ovšem není to tak úplně na mě jestli to zvládnu.

Tuto vařenku mi můj muž přivezl z Č. Krumlova od pána, který rozprodával takovéhle kousky co měl uskladněné v garáži.

Uvnitř skříňky jsou police a jedna řada čtyřech mini šuplíků. Celá skříňka je cca 1,3m vysoká.

V rámci renovace a vylepšení ložnice jsem sháněla staré kazetové dveře. Článek o dveřích mám rozepsaný a jeho dokončení bude také snad letos. Tyto dveře jsou jedny z těch které se mi podařilo sehnat a už jsou opálené a čekají na louhování. Pak obroušení a půjdou za postel jako pelest.

No a od mamky jsem si přivezla dětskou jídelní židličku kterou chtěla spálit, že je k ničemu. Je víceméně kompletní, jen je třeba ji dát dohromady, dodělat stoleček a plánuji ji natřít na bílo.

A ten největší a nejdůležitější projekt letošního roku, u kterého očekáváme "dokončení" v lednu 2018 je naše miminko :-) Takže letošní rok jde restaurování tak trochu stranou, ale moc se těšíme jaký bude náš rodinný život ve třech, resp. ve čtyřech když počítám i Ťapinku :-D ;-) A věřím že miminko bude hodné a nechá maminku aby se i dále mohla věnovat zvelebování bydlení a zahrady :-)

Šuplíková skříňka

Další z renovovaných kusů nábytku je tato šuplíková skříňka. Jedna z těch co jsem si přivezla od Korbelů :-)

Pro někoho nezajímavá skříňka nezajímavého vzhledu, ale někdo jako já v tom vidí krásnou truhlářskou práci, která stojí za to zachránit.

Hned jak jsem ji viděla, měla jsem jasnou představu kam přijde a jak by měla vypadat!

Bude natřená barvou, laděná do francouzského stylu a bude u čela postele v hostinském pokoji a na ní bude postavená lampička :-)

Začala jsem sundáním úchytek. Tyhle úchytky jsou vždy pro zlost. Z venku je hlava šroubu bez drážky, kolem šroubu je bakelitová úchytka a vevnitř je na zarezlém závitu místo klasické matky čtvercové tenké matky. Takže je to práce pro obě ruce a chce to hodně trpělivosti :-)

Hned jak byly úchytky sundané dala jsem se do opalování barvy ze šuplíků.

Tady jsou vidět postupné fáze :-) Dole původní nátěr (na bílém základu je použita lazura), uprostřed stav po opálení nátěru a nahoře je to již po obroušení.

Původní vrchní deska byla jak to bývá ukryta pod umakartovou vrstvou.

Nyní je skříňka obroušená a připravená k té proměně v krásnou skříňku, tak snad se mi to podaří.

Kdo je zvědav na dokončení? :-)

Křesla uvnitř pérová k renovaci

To jsou ona. Dvě křesla která jsem si včera přivezla po prarodičích spoluhráče mého muže.

Křesla s dřevěnýma područkama a pérovou konstrukcí uvnitř.

Nebyla bych to já (pečlivka) abych křesla nezačala rozebírat. Z renovací starého gauče mé kamarádky Ivanky ze slepičárny jsem tušila že na pérové konstrukci bude vrstva sena a to v bůh ví jakém stavu, takže jsem postupně začala rozebírat.

Prvně jsem začala povolovat viditelné šrouby co drželi dřevěné područky, ale dopředu mi bylo jasné že ještě drží v konstrukci opěráku a tam budou dostupné až zevnitř.

Proto bylo dalším postupem odkrytí zadní části opěráku. hřebíček po hřebíčku jsem vytahovala a odkryla tak sololitovou desku. V tu chvíli mi bylo už jasné, že stávající čalounění není původní. A to hned z několika důvodů. Kvalita provedení čalounění i pozůstatek vláken látky půvondního atd.

Po odhalení pérové konstrukce opěráku jsem se dostala ke šroubům co drželi područky.

Původní potahovou látku jsem si samozřejmě schovala jako šablonu pro novou, kterou budu muset vybrat. Škoda že před týdnem kolega z práce objednával docela hezkou potahovku a ptal se mě jestli by se mi taky nehodila :-/ Kdo mohl tušit že za týden ji budu potřebovat :-D

Pod čalouněním se mi naskytl nevábný pohled na látku prožranou breberkami, kterým se evidentně líbilo i ve vrstvě sena pod ní. Vše šlo nemilosrdně do kamen. Blééé :-(

Křeslo je už téměř rozebráno na prvočinitele, ale ještě ho čeká deratizace pérové části. co kdyby náhodou...

A pak začne fáze dvě a to dávání nové šance starému křeslu :-)

Líná huba, holé neštěstí

Dnes jsem měla zajímavý den!

Včera před spaním jsem koukala na počasí a na dnešek bylo slibované sluníčko, takže jsem se těšila na prima den :-)

Měla jsem spousty plánů a tak jsem se ráno probouzela s myšlenkou že už svítí sluníčko a že bude potřeba připravit skleník na další sezónu (to bylo v plánu na dopoledne) a odpoledne jsem měla v plánu pokračovat v renovaci mísníku do ložnice.

Po snídani se mě můj muž ptal jestli chci jet s ním a mým taťkou odvézt do sběrného dvora naši starou ledničku a nějaké kartony a igelity. Samozřejmě jsem nadšeně souhlasila :-D Načež můj muž chladil mé nadšení, že ale zůstanu před bránou dvora. Ví že pokaždé když s ním jedu šmejdím, co bych si odsud odvezla :-D.

Jako každou sobotu byl dvůr plný aut co něco přivezly, ale mé zraky hned upoutalo auto s přívěsným vozíkem na kterém byla matrace a nějaký na prkna rozložený starý nábytek. Ani nevím co mě to napadlo, resp. co mi dodalo odvahy, se zeptat zda je to opravdu pozůstalost a jestli nemají ještě nějaký nábytek co by chtěli odvézt do sběrného dvoru :-) 

Pán byl trochu překvapen když jsem mu řekla že ráda renovuji stará nábytek a že mi opravdu nejde o starožitné kousky, ale více byl nadšen myšlenkou že by se s tím nemusel vézt na káře za autem a tak mě pozval ať jedeme s nimi. Můj muž měl asi chvilkovou slabost protože neodporoval a tak jsme vyrazili za pánem.

V domě po jeho rodičích jsem objevila několik kousků, které jsme si odvezla a kdyby mě můj muž i s mým taťkou nehnali do auta sel slovy "už to nemáme kam dát!" tak bych snad ještě něco odvezla :-)

Do auta by se ještě něco vešlo :-D

Když jsme věci nakládali, přijel kluk se kterým se známe, že ten pán co mi ty věci nabídl je jeho táta :-) Náhoda? Nebo osud? :-D ;-)

Do auta se tedy vešly dvě menší skříňky, jedna rohová skříň, jedna toaletka ze které plánuju vyrobit kuchyňku pro neteř, jeden noční stolek, čtvercový stoleček na budoucí terasu akorát pro dva, dvě křesla, věšák a polička, zrcadlo v rámu a váhy i se závažíčky.

Zítra přidám článek o renovaci křesel. Samozřejmě mi to nedalo a i z důvodu místa jsem se dala do rozborky křesla. Jedno už mám téměř na prvočinitele rozebrané. A do jedné ze skříněk už jsem se taky pustila. Zítra pokračování a těšte se na článek ;-)

Paraván - rozhodování

Před čase jsem objevila u místní skládky dřeva na topení starou šatní skříňku. Chyběly jí jedny dvířka a výplň byla ze sololitu, takže mě až tak nezaujala... Resp. zaujala, ale hned mě nenapadlo jak ji využít. Až mě osvítilo, že by to mohl být pěkný paravan!

Sice nevím na co mě bude paravan, ale nikdy nevíš :-D

Když jsem začala pátrat, zjistila jsem že se dá použít nejen k oddělování prostoru v místnosti, nebo jako zástěna pro převlékání, ale třeba i k zastínění okna postýlce miminka. No takže výroba jasná, použití se ukáže časem ;-)

Skříňka byla již nějaký čas venku a tak se to na sololitové výplni podepsalo. Což ovšem nevadí, protože bych ji stejně asi měnila.

Po rozebrání skříňky jsem si potvrdila, že moje vize podoby paravanu je reálná a líbí se mi.

Jen bude třeba zakřátit spodní část těch bočních stran, což vůbec nevadí a ve výsledku to nebude znát a alespoň se vyřeší díry po kovových nohách které byly ke skříňce přišroubované.

Pak následovala obvyklá rozborka :-)

Dávám pozor na to aby se mi díly jednotlivých panelů nepomíchaly, protože bych se nerada vztekala nad tím, že to nejde sesadit zpět dohromady :-)

Teď jsem ve fázi broušení a nastává otázka finálního vzhledu paravánu.

Napadly mě tyto možnosti:

1) Natřít celý paraván natřít barvou, udělat patinu a decentně pomalovat nějakými drobnými kvítky podobně jako na tomto obrázku

zdroj Pinterest

2) Opět natřít celý paraván (bez patiny) a pomalovat ho výraznějším vzorem. Něco jako na obrázku níže, jen já bych asi volila růže.

zdroj Pinterest

3) Další je na rám použít lazuru (aby vynikla krása dřeva) ve stejném či podobném odstínu jako barva, kterou bych použila na výplň.

4) Z těchto variant vychází možnost použití techniky decoupage, která jde aplikovat na všechny předchozí varianty

5) Ve hře je i varianta kdy výplň bude potapetovaná.

6) Další nápad je na horní část bočních dílů paravánu použít třeba mléčné sklo. Je to totiž ve výšce očí a líbilo by se mi kdyby při převlékání bylo přes paraván vidět. Ale zase když by padl, je po skle :-( Takže třeba použití pletiva se ještě nabízí... A nebo do sololitové výplně zkusit vyfrézovat nějaký ornament...

Nápadů je mnoho, ale nějak se nemůžu rozhodnout.

Asi to dopadne tak že jedna z variant na jednu stranu a jiná na druhou stranu ;-)

Mísník - začátek příběhu

Většinou kousky k renovaci nekupuji, ale dostávám a nebo zachraňuju. Ale tentokrát mě zaujal inzerát na Bazoši. Nedaleko mého bydliště prodával pán tuto skříňku

Láska na první pohled. Uprosila jsem tedy mého muže a jeli jsme se na ní podívat. Skříňka už byla vystěhována na dvorku před domem. Její stav potvrzoval tvrzení její majitelky která říkala, že ještě před týdnem v ní byly kompoty a marmelády :-)

Bohužel při dalším pohledu bylo jasné, že skříňka není úplně v dobrém stavu. Už cena 500Kč mě měla varovat. Dlouho se to ve mě pralo. Pět set korun sice není moc, ale taky ne málo na to abych domu dovezla dříví. Vzhledem k tomu že jsem se opravdu reálně obávala toho že skříňka nepřežije naložení... a když naložení ano, převoz už ne... Po hodině už to vypadalo, že se na tom shodli všichni zúčastnění včetně pána co ji na inzerát nabízel. Ten řekl, že ji tedy rozštípe a spálí. Smutně jsem tedy nasedla do auta a v tu chvíli na mě padla lítost z toho že ji nedokážu zachránit a že můj muž se mnou nadšení pro skříňku nesdílí a neubránila jsem se slzičkám. Když to můj muž viděl, tak se vrátil, pánovi dal stovku na pivo a skříňku naložili. Mě bylo tááák trapně! Když jsem pánovi na rozloučení podávala ruku, jen s velkým sebezapřením jsem se mu podívala do očí. Myslím že pán na mě vzpomíná ještě teď :-)

Pak jsem se už jen modlila ať to nedrncá a ať není po otevření dveří dodávky na prkýnka. I když teď po těch třech letech je mi jasný že i prkýnka bych dala dohromady :-D

Skříňka přežila. Až na vyvrácení dvířek.

Ťapinka to musela hned zkontrolovat :-) Pak jsem skříňku uložila na delší čas do skladu a do letoška čekala na první pokusy o znovuzrození.

Skříňka stála evidentně u vlhké zdi a tak je zespodu a zezadu dost ohnilá. Prozatím je podložená, ale je mi jasné, že zadní část bude třeba nahradit. 

Na skříňce je několik vrstev barev. Zvláště ta zelená se mi moc líbí a musela být pěkná.

Ale jelikož se mi nehodí shabby stav, je třeba ty vrstvy barev opálit. I když pokud by se skříňka jen očistila, měla by taky svoje kouzlo.

Skříňka je krásná především pro své detaily, ale při opalování a louhování je to profilování peklo!

Prozatím a asi ještě na dlouho jsem ve stavu opalování barvy. Následovat by mělo louhování, ale to ještě potrvá :-)