Vila Tugendhat

Ač jsem na škole měla architekturu, nikdy mě tato stavba nelákala natolik, abych se do Brna vydala na prohlídku. Nikdy jsem nebyla natolik bohém, abych pochopila myšlení architektů a tolerovala jejich často chybějící smysl pro realizovatelnost jejich představy v praxi.

V lednu letošního roku byla na firemním meetingu naše kancelář oceněna jako jedna z nejlepších a oceněna poukazem k návštěvě této vily. Den před termínem návštěvy jsem na internetu hledala informace o vile, abych se dozvěděla něco o zajímavostech této stavby.

Vila Tugendhat je unikátním uměleckým dílem představujícím novátorské řešení ve smyslu konstrukce, prostorového uspořádání, interiérového vybavení, technického zázemí a začlenění stavby do přírodního rámce. Poprvé v dějinách architektury zde byla v privátním domě užita ocelová nosná konstrukce v podobě subtilních sloupů na půdorysu kříže. Autorem návrhu z let 1928-1929 je německý architekt Ludwig Mies van der Rohe (1886-1969), od roku 1938 žijící v USA. Jeho výrok „méně je více“ je příznačný pro čisté formy a práci s materiálem. Sklo, ocel a beton jsou atributy Miesova „internacionálního stylu“, který ovlivňuje architekturu až do současnosti.

Na návrzích nábytku, koberců a textilií (barevnost, materiály) se podílela Miesova spolupracovnice, designérka Lilly Reichová. Sedací nábytek je převážně z trubkové a pásové oceli (křesla a židle typu Tugendhat, Barcelona, Brno a MR 20). Autorem řady skic k nábytku a interiérům byl Sergius Ruegenberg, který s Miesem spolupracoval také na návrhu barcelonského pavilonu. Vestavěný nábytek a část volného mobiliáře vyrobila brněnská firma Standard bytová společnost architekta Jana Vaňka.

Manželé Greta a Fritz Tugendhatovi, pocházeli z německých židovských rodin průmyslníků a obchodníků. Gretin otec, Alfred Löw-Beer, daroval dceři v březnu 1929 exkluzivní stavební parcelu, která byla součásti pozemku za Löw-Beerovou vilou a skýtala nádherný pohled na město. Architekt Mies van der Rohe přijel do Brna v září 1928 a nadšen polohou parcely, ale i vynikající úrovní brněnské architektury, zakázku přijal. Kultivovaní klienti respektovali jeho vizi, přičemž finanční limity nehrály významnou roli. S projektem se seznámili 31. 12. 1928 a stavět se začalo v polovině roku 1929. Stavbu realizovala brněnská stavitelská firma bratří Artura a Mořice Eislerových. Rodina se nastěhovala před vánocemi 1930.

Manželé Tugendhatovi si bohužel dům dlouho neužili. V předtuše budoucího dění odešli v květnu 1938 do Švýcarska a v lednu 1941 pak do Venezuely. Za války se dům stal majetkem Německé říše a v dubnu 1945 jej zdevastoval jezdecký oddíl sovětské armády. V této době došlo k největším škodám na interiéru a vybavení vily :-(

Do roku 1950, kdy se stala vila majetkem státu, zde působila soukromá škola tance a rytmiky. V letech 1950-1979 byl ve vile provozován léčebný tělocvik. První snahy o záchranu domu v 60. letech, kdy Brno několikrát navštívila Greta Tugendhatová, ztroskotaly. V roce 1980 přešla vila do majetku města Brna a v letech 1981-1985 proběhla její první obnova a rekonstrukce, která ji fakticky zachránila.

Co mě nejvíce zaujalo bylo technické zázemí domu, které bylo v té době naprosto , jako např. kombinace teplovzdušného vytápění a chlazení, elektrické spouštění velkoplošných oken či fotobuňka u vstupu.

Po listopadu 1989 byl objekt krátce zpřístupněn veřejnosti. V srpnu 1992 zde probíhala jednání o rozdělení státu. Od roku 1994 je vila ve správě Muzea města Brna, které ji zpřístupnilo veřejnosti jako instalovanou památku moderní architektury. V letech 2010-2012 proběhla druhá památková obnova a restaurace stavby.

V interiérech jsou užity vzácné a exotické materiály. Onyx byl vytěžen v pohoří Atlas v severním Maroku, travertin v Itálii. Exkluzivní exotické dřeviny pocházejí z jihovýchodní Asie (palisandr, zebrano, makassarský eben). Nosné sloupy jsou z německé oceli. Na terasách mají mosazný kryt patinovaný do bronzu v barvě mědi, v hlavním obytném prostoru mají mosazný pochromovaný plášť s vysokým leskem. Na podlahách v hlavním obytném prostoru a v ložnicích je položeno smetanově bílé linoleum DLW (Deutsche Linoleum Werke). Sklo vyrobila sklárna v Chudeřicích v severních Čechách. Keramické dlažby a obklady značky RAKO byly rovněž československé výroby.

Poslední pohled na vilu z venku se nám naskytl ze zahrady.

Vilu můžete navštívit kromě pondělí každý den, ale doporučuji rezervovat si termín prohlídky dopředu. Prohlídky s průvodcem jsou po hodině od 10 do 17 hod. (poslední prohlídka)

I. okruh STANDARD (obytné prostory vily) 3. nadzemní podlaží – tzv. ložnicové patro (horní terasa; vstupní hala; rodičovská sekce; dětská sekce) 2. nadzemní podlaží – hlavní obytný prostor; přípravna, kuchyň, zahrada cena: plné vstupné 300,- Kč

II. okruh TECHNICKÝ (obytné prostory vily a technické zázemí vily) rozšíření I. prohlídkového okruhu o technické zázemí vily (strojovna vzduchotechniky; kotelna; strojovna pro elektrické spouštění oken; prádelna; fotokomora; trezor na kožichy) cena: plné vstupné 350,- Kč

V otevírací dny lze zakoupit časově neomezenou vstupenku do ZAHRADY za 50,- Kč.