čtvrtek 28. července 2016

Jogurtové lívance s ovesnými vločkami

Než jsem stačila zpracovat článek na blog, už mi u fotky na instagramu reagovala kamarádka Bětka že by ráda recept. Tak Bětuško, tady ho máš ;-)

Věděla jsem že existují recepty na nekynuté lívance zdravějších verzí, protože se často objevují na webech se zdravým životním stylem. Chtěla jsem taky zkusit lívance z ovesných vloček a tak jsem si našla recept s jogurtem.


Na cca 12ks lívanečků je potřeba:
250g jogurtu
250ml (=hrnek) mouky (já dala celozrnnou špaldovou)
250ml (=hrnek) vloček
jedno celé vejce
lžička jedné sody
a máslo na smažení

Vše jsem smíchala v míse a nechala chvíli aby se vločky nasákly. Těsto se mi zdálo poněkud hutnější, tak jsem ho zředila trochou vody.


Na smažení jsem použila máslo, tak jak to dělávala babička. Kuchyní se při smažení linula božská vůně, takže pokud budete smažit lívance k snídani, vytáhne to jista i ty poslední spáče z postele ;-)


Lívanečky jsem namazala letošním domácím džemem z meruněk z Moravy a ještě k nim poslední zbylé meruňky přikusovala.


Smažila jsem na lívanečníku ke kterému mám významný vztah, protože ho mám po babičce. Když se řekne lívance, vzpomenu si na výborné lívance které na nich babička smažila k obědu a hrnec, který občas překypoval těstem :-) Chuť babiččiných lívanců se mi dodnes vybavuje!

úterý 26. července 2016

Dovolená na Pálavě - pokračování

Druhý den, který jsme strávili u kempu Merkur, foukal poměrně dost vítr. Na koupání to nebylo, tak jsme se rozhodli přesunout do Mikulova. Po cestě ale mého muže zaujal vysílač na kopci a tak jsme se rozhodli podívat se k němu.

Podle mapy jsme se nedokázali rozhodnout která cesta nejblíže k němu bude nejlepší a tak jsme zastavili v Horních Věstonicích aby jsme se zeptali na cestu.

Než jsme došli k paní co seděla u svého domu, zaujal nás pán vezoucí lísu meruněk na kolečku a mířicí k tomu domu přes křižovatku. Až po té jsme si všimli cedule "meruňky" :-)
Po ujištění, že opravdu prodávají meruňky jsem se zeptala za kolik.

Po cestě na dovolenou jsme se stavovali ve Znojmě, které má proslulou ulici kde jsou prodejci ovoce a zeleniny a tam koupili kilo meruněk pro chuť za cenu 39Kč. Byly to ty nejmenší, tedy nejlevnější. Ty nejhezčí byly za 69Kč.
Když nám paní řekla cenu 25Kč za kilo, měli jsme velké dilema, kolik si jich vezmeme. Naše dovolená nebyla ani zdaleka u konce a do lednice se bedýnka nevejde, takže s námi museli přežít v autě. Vzali jsme 10kg s tím, že na dně jsme měli zelenější na dozrání :-)
Vonělo nám celé auto a meruňky jsme ujídali pořád :-)

K nákupu jsme dostali radu vyjet nahoru ke hřbitovu, tam zaparkovat a odsud vyrazit pěšky nahoru na Děvín.

Hned na začátku cesty jsme procházeli chráněnou krajinou oblastí a přes cestu nám lezli sedmicentimetrový roháči!



Je nádhera, že jsou místa na zemi, kde je ještě příroda vidět v nezdevastované formě.

Prošli jsme pod skalnatým masivem a značenými trasami se nechali dovézt hřebenovou tůrou až na samotný vrchol 550m n. m. Odsud je nádherný výhled na obě strany masivu. Všechny tři novomlýnské nádrže s Mušovským kostelem na ostrově.

Po cestě od vysílače na zříceninu hradu Děvičky jsme sešli na louku, kde byl nejen hezký výhled, ale i nádherní motýli.





Na Děvičkách bylo na můj vkus moc lidí, tak jsme udělali pár fotek a vyrazili dokončit okruh kolem Děvína.

Do Mikulova jsme dorazili kolem 17.hodiny a prohlídku zámku už nestihli. Prohlédli jsme si alespoň exteriér a vyrazili dolu do města. V infocentru nám ochotná paní prozradila že dnes jsou ještě večerní prohlídky zámku. Proč nám o tom neřekla paní na pokladně zámku lze jen spekulovat :-) Každopádně jsme se po několikerém pokusu úspěšně dovolali na rezervační telefon a zamluvili si prohlídku na 21:30.

Bylo tedy ještě dost času zajít si na večeři. Vybrali jsme italskou restauraci. Výběr jídel omezený, pizzu k mému velkému překvapení nedělali, ale dostali jsme od majitele pozornost podniku ve formě předkrmu, jídlo bylo moc dobré a obsluha velmi příjemná.

Noční prohlídka zámku byla pojata formou hrané komentované prohlídky zábavnou formou. Zasmáli jsme se nad hláškami typu "Měla jsem velké štěstí, že jsem se mohla vdát z lásky. Která z vás přítomných dam, měla také to štěstí?" :-D


Závěrem prohlídky byla degustace vín s přednáškou jak víno koštovat :-)
Zámek i město Mikulov mě okouzlilo a ráda se tam zase vrátím.

Kolem půlnoci jsme se přesunuli do Lednice, kde jsme nocovali.

Ráno jsme po nasnídání (snídaně opět zakoupena v místní samošce - miluju ty samošky kde na malém prostoru najdete všechno :-D) vyrazili prozkoumat zámecké zahrady. Bohužel cyklistům zde nejsou nakloněni a tak jsme kola vodili :-(

Kdo by jste někdy chtěl do Lednice na prohlídku zámku, chce to rezervovat si termín dopředu. Už v deset prodávali na odpolední prohlídky!

Zámek nás nelákal a tak jsme navštívili místní soukromé muzeum hraček.


Moc milá slečna v pokladně se nám věnovala nad rámec zakoupené vstupenky a poskytla nám i výklad, který nám sama nabídla a já to velmi ocenila. Zjistila jsem hodně zajímavých věcí, které jsem nevěděla.

Například že anglické pojmenování plyšového medvídka Teddy je podle Theodora Rooswelta. Nebo že loutkové divadlo v domácí formě bylo v Česku nejrozvinutější z celé Evropy.

Na oběd jsme si došli do místního bistra specializovaného na hamburgery.
Pochutnala jsme si na šťavnatém burgeru a bylo mi jedno zda dodržuju etiketu stolování :-) Ono jíst burger decentně asi moc nejde a ty co se o to pokouší stejně vypadají směšně :-D


Odpoledne jsme vzali kolo a vyrazili po silnici do Valtic. Moc nedoporučuji. Je to sice přímo za nosem, ale nahoru a dolu a je tu celkem provoz.

Valtický zámek mě příliš nezaujal. Možná i tím, že jsou zde ještě více zaujatí proti cyklistům a kolo se zde nedá ani vézt, ale musí se nechat v kolostavu. Vyhlídla jsem si zde prohlídku sklepení s degustací, ale vzhledem k možnosti zakoupit zde i vína za výhodnější cenu jsme to odložili na druhý den, kdy jsme sem plánovali znovu dojet autem.

Cestu zpět jsme projeli po památkách lednicko-valtického areálu. Osamocené stavby vybudované Lichtenštejny v lese jsou monumentální. Je úžasné jak se dochovali. Několikrát jsem se přistihla během dovolené na Pálavě že mi to či ono připomněla Francii. Ať už to byl stavební styl, nebo vůně všudypřítomné levandule v zámeckých zahradách.

Po cestě jsme se zastavili i na košt vína jednoho místního vinařství. Takhle sladkou Pálavu jsem ještě nepila a že jsem na ní specialista, vybírám si převážně Pálavu :-D ;-)

Druhý den dopoledne jsme se jeli podívat dál od lednického zámku k Janovu Hrádku. 
Romantický hrádek rozprostírající se na břehu řeky Dyje, kam je možné dojet loďkou od lednické vodárny stojí za vidění.


Po obědě jsme vyrazili do Valtic. Prohlídka sklepů byla velmi veselá zvláště po tom, co jsem degustovala vzorky vína i za mého muže (abstinenta) :-D Pán co nás provázel byl bavič a tak naše degustace prokládal i vtipy :-)

Před večeří jsme ještě odlovili pár kešek a vyrazili přenocovat do Břeclavi, kde se v sobotu konaly finálové lety mistrovství v akrobatickém létání s doprovodným programem.

Probudit se ráno na letišti to se jen tak nepodaří :-) Už u snídaně jsme pozorovali jak se začínají na letištní ploše začínají rovnat letadla. Pak přijela i armáda a já díky kamarádce Bětce mohla zamachrovat tím že poznám Pandur ;-)

Na tuhle air show jsme přišly náhodou ve Valtickém infocentru, kde měli sice zavřeno, ale na chodbě visel plakát :-) Týden po té, jsme zvažovali jet do Budapešti na Redbul air race, ale dostali jsme pozvánku na svatbu, takže jsme Břeclav jako náhradní program rádi uvítali :-D


Je úžasný vidět na vlastní oči co kluci s letadly dovedou. A nejen Martin Šonka, který je mimochodem téměř soused co se bydliště týká ;-)


Po příletu, prohlídce a následném odletu vojenské helikoptéry nám nad hlavami přelétly i Gripeny. Moc času na to je dobře vyfotit nebylo a to přes nás přelétly vícekrát :-D 

Po skončení hlavního programu jsem díky jednomu ochotnému chlapíkovi zkusila jaké je to si vzít na záda padák a usadit se do kokpitu kluzáku zkusit si simulaci letu. Ještě jedou tímto velké díky za podrobné školení a odpovězení všech mých dotazů :-) Krásný zážitek.


Z Břeclavi jsme popojeli do Zaječí. Tam a v blízkém okolí se odehrává hlavní děj seriálu Vinaři. Zašli jsme si na večeři a dokonce došlo i na dezertík :-)

Spali jsme na parkovišti pod Vinařstvím u Kapličky a můžu říct, že pohled do krajiny, který jsem měla při snídani byl pro Bohy! V dáli Novomlýnské nádrže pode mnou nekonečné řádky vinic.


Pálava je tak krásný kraj a tolik toho nabízí. Není divu, že jsme celou dovolenou strávili tam.

středa 13. července 2016

Dovolená na Moravě

Zdravím vás moje milé čtenářky a milí čtenáři :-)

Jsem po týdenní dovolené na Moravě jako znovu zrozená! Už jsem dovolenou potřebovala jako sůl a tak jsme využili svátků a oproti zvyklostem letos nevyrazili do Karlových Varů na MFF. Neměli jsme konkrétní plány, resp. po tom co jsme vzdali hledání letecké dovolené na konkrétní termín (tímto děkuji Hance za pomoc), jsme se rozhodli poznat Moravu a případně naši cestu stočit nahoru na Slovensko a nebo třeba dolů do Maďarska.

Zážitků je moc, takže se to pokusím stručně popsat. I když myslím že z každého dne bych dokázala napsat samostatný příspěvek :-D

V pátek se nám kvůli pracovním povinnostem mého muže (které končili až po osmé hodině večer) nepodařilo odjet a tak jsme vyrazili v sobotu dopoledne.
Malé zpoždění ještě způsobilo to že se mi krátce před dovolenou odlepila podrážka na cyklistické tretře, která byla už lepená u obuvníka, takže můj muž prohlásil, že další pokusy dělat nebudeme a že koupíme nové. Takže ještě v sobotu dopoledne jsem si jela zkoušet tretry :-)

Do bydlíku (=obytné autíčko) jsme sbalili oblečení na všelijaká počasí i když předpověď byla více než slibná, kola, brusle, ... a vyrazili přes Vysočinu směr Morava.

Po cestě jsme projížděli místy, které jsme důkladně prozkoumávali před třemi roky, kdy jsme projeli vysočinu křížem krážem :-)


První zastávka naší dovolené byla ve Valtínově, kde nás zaujala rozhledna.
Je to hezká stavba z lepených dřevěných profilů a oceli, která byť moderní stavba pasuje do rázu okolní přírody České Kanady. Je v provozu tři roky a stále je ještě upravováno okolí, které už nyní vypadá moc hezky.



Jako technik jsem ocenila šířku schodiště a jeho pohodlnost, která je opravdu komfortní pro starší lidi i pro děti. Schodů je 180 a některé z nich mají na sobě jméno "sponzora", který přispěl na stavbu rozhledny :-)

Rozhledna se tyčí ve výšce 680metrů nad mořem, takže je z ní krásný výhled do okolí. Pokud pojedete kolem, nebo budete poblíž, určitě to stojí za návštěvu.


 Po tom, co jsme si prohlédli blízké okolí rozhledny a z hora krajinu České Kanady a já si po cestě natrhala borůvky, vyrazili jsme dál.

Přes krátkou prohlídku zříceniny hradu Cornštejn jsme dojeli do Bítova, kde jsme se rozhodli první den zakotvit. Bítov i místní hrad už známe, před časem jsme zde trávili dovolenou s mojí sestřenkou a jejím přítelem. Co pro nás bylo nové je restaurace Rumburak s rozhlednou.



Po procházce na hrad došlo na nezbytném focení s havranem z Arabely. Po té jsme si v restauraci objednali večeři. Já si z jídelního lístku vybrala Rumburakův řízek, což byly plátky vepřové panenky s bramboráku. Když mi přinesl číšník talíř, zůstala jsem na něj konsternovaně hledět.
Porce byla dvakrát taková než by mi stačila. Moc jsem si pochutnala a kdyby mi můj muž nepomohl, nedojedla bych a to jsem velký jedlík!

Po tom co jsme se nacpali jsme se šli podívat na kemp. Po cestě dolu ke kempu jsme proti nám potkali rodinu tlačící kola, která nám prozradila že kemp má "stop-stav" a už je neubytovali ani s malým stanem :-( Na recepci jsme pak byli svědky nepříjemného vystoupení paní co si stěžovala že v umývárkách neteče teplá voda :-/ Ještě že mi jsme s naším bydlíkem na kempu nezávislí. Nocovali jsme na parkovišti u hradu spolu s dalšími "kolegy" co cestují s postýlkou na kolech :-)



Ráno u snídaně jsme měli krásný výhled do krajiny.

Po snídani jsme vyrazili do Vranova nad Dyjí. I zde to již známe.
Nově jsme se byli podívat na vyhlídce zamilovaných, která vznikla podél klikaté silnice z/do Vranova. Z vyhlídky je zámek jako na dlani.



Přečetla jsem si zde legendu jak vznikl svátek Sv. Valentýna a prohlédla si zámečky, které zde zamykají na důkaz věčné lásky milenci. Našli jsme i zámek s nápisem Tábor :-)

Odsud jsme se vydali na krátkou projížďku podél Dyje. Odpoledne jsme měli v plánu projížďku vyhlídkovou lodí. Až na přehradě jsme náhodou zjistili že není jen jedna společnost, která projížďky nabízí (jak jsme omylem nabyli dojem v infocentru) a tak se nakonec vydali na projížďku o hodinu dříve.



Ceny mají stejné, ale tahle měla pohodlnější sedadla :-D Během dvouhodinové projížďky jsme si prohlédli břehy Vranovské přehrady i památky které jsou v blízkosti z pohledu od vody.


Bítov
Večer po večeři v místní restauraci jsme popojeli ke kempu Merkur u Pasohlávek. Přijeli jsme kolem osmé hodiny večer a od "kolegů" s karavanem zjistili, že před hodinou a půl vyhlásili "stop-stav" i zde a tak jsme nocovali na parkovišti před kempem. Trochu bizardní, ale nám to nevadilo.

Ráno jsme si koupili vstup do kempu, došli si pro čerstvé rohlíky k snídani, nasnídali se a vyrazili na pláž.

Taky to máte jako já, že vám vůně opalovacího krému symbolizuje léto? Miluju tu vůni a hřejivé paprsky slunce na své kůži :-)
Odpoledne jsme prošli kemp aby jsme zjistili, kde co nabízejí k volnočasovému vyžití a obhlédly restaurace které co nabízí. Potkali jsme náhodou i známé kteří zde kempovali se svými známými a tak jsme poseděli, popili vínko a bylo fajn :-)



Po večeři jsme šli do místního letního kina na Padesát odstínů šedi :-) Dala jsem si k tomu míchaný drink a vychutnávala si to sladké užívání si léta :-) Cca v půlce filmu nás vyhnala blížící se bouřka. Úžasná romantika :-)

Koukám že stručně mi to nejde, takže pokračování příště :-D ;-)