Keramický ptáček s kytičkou

Keramické ptáčky dělám už dlouho a pořád je stačím rozdávat :-) Je to milá drobnost která může být dárkem při setkání s kamarádkou, malou pozorností pro návštěvu, nebo poděkování třeba rehabilitační sestřičce :-)

Před nějakou dobou se mi do ruky dostala ocelová páska a já hned věděla, co s ní. Udělám si vlastní tvar vykrajovátka. Na těsto jsem ho ale nikdy nepoužila, ovšem z keramické hlíny vykrájelo už desítky ptáčků :-D

Ptáčci mají díky vykrajovátku stejnou velikost, dalo by se říct i tvar i když dělám i zrcadlové provedení.

Od začátku jsem dělala ptáčky s šestilistou kytičkou. Kytička má někdy i střed a buď je jen naznačená, nebo plasticky vystupuje nebo je vyřezaná.

A nyní jsem přišla nově s nápadem kytičku vydlabat a do lístků kytičky nechat rozpéct sklo.

Tak jsem zvědavá jaký bude výsledek :-)

Ptáčci jsou hezcí i samotní jen jednoduše zavěšení na zajímavé stužce a nebo mohou být doplňkem nějakého věnce.

I když používám vykrajovátko, díky dozdobení a možnostem různého povrchu jsem ještě nedělala dva stejné! :-)

Italská kuřecí roláda

Máme známého a ten je vášnivým nadšencem pro italská auta a motorky. Se svou vášní došel tak daleko, že pořádá srazy historických vozidel různých italských výrobců.

Už je to možná dva roky co jsme vyrazili se známými do nedaleké vyhlášené restaurace na pizzu. Byla sobota před obědem a my se těšili na výbornou pizzu. Bohužel nás nemile překvapili informací, že pizzy o víkendu dělají až od 16hodin :-(

Co dělat, vybrali jsme si tedy každý nějaké jídlo z nabídky. Já pokud je to možné, ráda zkouším jídla, která jsem ještě nejedla a tak mě tady zaujala kuřecí rolka plněná sušenými rajčaty, olivami a mozzarelou.

Moc jsem si tenkrát pochutnala, takže i prvotní velké zklamání že pizza nebude bylo otupeno :-)

Od té doby je toto jídlo zařazeno v našem domácím jídelníčku ;-) Dnes se s vámi chci o recept podělit a budu ráda, když i někoho z vás zaujme a vyzkoušíte tuto kuřecí rolku.

Kuřecí prso rozříznu tak abych ho mohla rozvinout do plochy. Sušená rajčata (cca 3 až 4 kusy) pokrájím, mozarelu nakrájím na kostičky a zelené olivy překrajuji na půlku. Olivy musí být zelené, aby rolka měla v řezu trikoloru italské vlajky :-)

Také je důležité si rozmyslet jak budeme plátek masa rolovat a pokládat náplň napříč směru rolování :-) Už se mi to taky povedlo ve spěchu zarolovat špatně a to si pak člověk nepochutná :-/ Právě ta chuťová kombinace oliv, sušenýsh rajčat a nevýrazné mozzarely je dokonalá :-)

Po zarolování posypu ještě zlehka grilovacím kořením a navrch položím slabý plátek másla. Rolky po dně podleji trochou vody.

Během pečení podlévám sosíkem, který se vypeče.

Dobrou chuť ;-)

Francouzská cibulačka

První cibulačku, kterou jsem kdy jedna byla uvařená mým kolegou na teambuildingu.

Každý rok jsme jezdívali na týden na běžky do Krkonoš. Nemám na to úplně dobré vzpomínky, protože hezké počasí se mi z těch několika dnů, které jsem v Krkonoších za těch x sezon zažila, podařilo jen jednou jedinkrát kdy jsem si užívala krásných výhledů po krajině. Jinak se můj dojem smrsknul na výhled většinou od kůlu ke kůlu, když dobře tak na tři kůly dopředu :-/ A na přežití od jedné boudy ke druhé :-D Situace, kdy jsme na běžkách za tmy s čelovkou sjížděli dolu po sjezdovce, nebo když jsme ve vánici doběhli na první boudu, já jsem z bundy oklepala asi centimetrovou ledovou krustu a tam měli v nabídce na zahřátí jen čaj (žádné jídlo ani polévku), tak ty se snažím zapomenout, ale nedá se to :-D

Na cibulačku, kterou kolega vařil každý rok, ale vzpomínám ráda a tak jí občas dělám i u nás doma.

Kdo neznáte, tak určitě zkuste ;-) Je to snadné.
A kdo znáte, kdy jste jí měli naposledy? :-)

Řídím měřítkem, kolik porcí = tolik větší cibulí nakrájet na kolečka. Používám klasickou kuchyňskou cibuli, ale někdy přidám kvůli barvičce cibuli červenou. Cibuli nechám změknout do doby než začne zlátnout na ceresolu, nebo když mám tak na výpeku z masa.

Cibuli zapráším trochou mouky a zaleji vývarem. Většinou používám z kostky.

Vařím cca 15minut. Za tu dobu si opeču rohlík, nebo toast a nastrouhám parmezán.

Rohlík přijde položit na hladinu polévky a parmazánem se posype. Takže pokud je toast ještě teplý, sýr se zapeče. Já ho většinou opékám v troubě, takže je možné tam i polévku v mističce nechat zapéct. Toust se za čas násákne polévkou a změkne, takže se dá lžící krásně nabírat.

Dobrou chuť :-)

Denní světlo

Ke svému životu potřebuji světlo! Když se změní letní čas na zimní, jsem z toho nešťastná. Vstávat za tmy a domu z práce se vracet zase za tmy to není nic pro mě. A to nejen proto že pod umělým osvětlením se nedá plnohodnotně tvořit. Na papíře i na látkách nejde rozpoznávat reálné odstíny barev. A když je v zimě několik dní po sobě i přes den pošmourno, tedy málo světla, odráží se to na mojí psychické pohodě :-(

V bytě kde jsme bydleli před domečkem jsem si vyzkoušela jaký je rozdíl ve světle místnosti když jsme z bílé vymalovali na smetanovou. Ubralo to nečekaně hodně světla!

A jelikož já i můj muž máme denní světlo rádi, při rekonstrukci domečku jsme nad tímto hodně přemýšleli. Máme přízemní dům obdélníkového tvaru s komunikační chodbou uvnitř.

Naše rekonstrukce byla dost radikální... přesně podle hesla "lepší by bylo to ztrhnout celé a postavit znovu" :-D ... volili jsme si vnitřní dispozici do obvodového zdiva. S ohledem na vnější okolí, tedy situování rušnější a klidovější strany jsme do domečku zabudovali několik střešních oken.

Nyní po dokončení stavby se jen spokojeně chválíme jak jsme to vymysleli :-D

První střešní okno jsme si dali při budování první obytné místnosti. Tehdy to bylo koncipováno jako obývací pokoj, pracovna, kuchyně a ložnice v jednom. Taková garsonka :-) Takže jsme nad prostorem kuchyně vybudovali dřevěnou galerii na spaní. A nad ní jsme řešili kam situovat okno. Zda více nad prostor spaní, aby jsme oba viděli před spaním na hvězdičky a nebo nesymetricky více nad kuchyni, aby jsme i do prostoru kuchyně dostali více světla. Nakonec jsme se rozhodli tulit se při sledování hvězdiček na jedné půlce postele a docílit tak světla v kuchyni :-)

Jelikož to bylo okno nad spaním a bylo by hodně nepříjemné kdyby tudy prostupoval měsíční svit, řešili jsme hned zastínění. Z nabídky Velux rolety jsme vybrali zcela zatemňující roletu v barvě krémové. Chtěla jsem aby při zatažení nebyla nijak výrazná, ale popravdě řečeno z hlediska údržby bych podruhé volila nějakou se vzorem.

V dětském pokoji máme velké francouzské okno, ale jelikož je hloubka místnosti přes 5 metrů, tak máme v pokoji ještě velké střešní okno v té části dál od obvodové zdi. Na to nás ještě výběr rolety čeká :-)

V chodbě jsme měli dilema zda zvolit jen neotvíravé okýnko kvůli prosvětlení, ale vzhledem k tomu že stojí skoro stejně jako otvíravé, dali jsme kvůli větrání to. Tohle střešní okno je super i v noci, kdy pokud je jasno a svítí měsíc prosvětlí to chodbu tak že to stačí jako pochůzkové světlo aby člověk trefil na toaletu bez rozsvěcení.

A nejvíc miluju naše střešní okno v koupelně! Teď vy co máte panelákové koupelny mi prosím promiňte, ale musím se pochlubit jak světlou máme koupelnu :-) Máme tam tolik světla, že moje mamka mi jednou řekla, že má vždy po odchodu z naší koupelny tendenci zhasínat :-D

Pokud by jste i vy uvažovali o střešním okně do koupelny, rozhodně ze zkušenosti doporučuji volit plastové! Dřevěné okno v koupelně příliš trpí a po pár letech bude odepsané. Naši kamarádi ho teď po osmi letech mění :-/

Když napadne sníh, tak je najednou znát jak by náš domeček byla tmavá kopka když by jsme neměli světlo shora :-)

Díky střešním oknům nám sice utíká trochu více tepla, ale zase ušetříme hodně elekřiny! ;-)

Trdelník podle Ládi Hrušky

Mamka si nedávno přinesla od známé několik vyřazených knih. Mezi nimi i kuchařku receptů posbíraných od diváků televize Nova :-)

Pamatovala jsem si že když to byla novinka, tak ji kamarádka dostala k Vánocům a já si ji u ní prohlížela a něco mě tam zaujalo, takže jsem si ji od mamky půjčila. Měla jsem chuť na něco kynutého a tak jsem vzala kuchařku do ruky, jestli tam něco najdu. No a našla :-)

Trdelník! Dobrota, která nesmí chybět na žádné pouti, trhu či jiné podobné akci :-) Jen mě nebaví stát ty fronty a v poslední době mě odrazuje i cena. Někteří už nevědí co si za něj účtovat :-/

Recepty na trdelníky kolují internetem už dlouhou dobu, ale do teď nebyla příležitost je vyzkoušet. Až dnes na Valentýna :-D

Dala jsem dohromady suroviny. Jelikož jsem dělala poprvé, dělala jsem jen poloviční dávku.

Z jednoho hrnku mléka a kostky droždí jsem udělala kvásek. V misce smíchala dva a půl hrnku polohrubé mouky, tři lžíce moučkového cukru, dva žloutky a rozehřátou čtvrtku kostky másla. Vše smíchala s kváskem v těsto a nechala chvíli kynout.

Mezitím jsem si připravila flašky od piva. Na toto množství stačí asi 6 lahví. Ty jsem pro jistotu ještě vypláchla a tu spodní rovnou část jsem omotala alobalem.

Když těsto vykynulo, rozválela jsem ho na dlouhý obdélník. Pokud možno co nejdelší.

Těsto jsem rozřezala na cca 1,5cm široké proužky a začala je natáčet na připravenou lahev. Jak jsem okoukala u stánků, dala jsem si záležet na tom aby se mi proužky mírně překrývaly.

Těsto je dobré lehce utahovat, ale ne tak aby se zeslabilo těsto! Jeden jsem utáhla méně a pak jsem flašku nemohla postavit, protože mi sklouzával.

Ještě než jsem rozehřála troubu mě napadlo, zkusit jestli vůbec flašku postavím. V knížce je totiž pečou na zavařovací sklenici. Ale mám velkou troubu, takže se vešly :-)

Některé jsem obalila ve skořicovém cukru jeden jsem obalila i v nadrcených lískových oříšcích s cukrem. Před obalováním je dobré si flašku lehce poválet aby se v překrytí jednotlivé otáčky spojili. A potřít to bílkem.

V rozehřáté troubě na 180st. jsem pekla 8minut. Po té jsem vyndala flašky, nechala trochu zchladnout a ještě horké se je pokoušela sundat. Nešlo to tak snadno jak jsem si myslela. Možná že studené by šly sundat lépe, ale snědli jsme je než stačily vychladnout :-D ;-)

Dejte mi vědět, kdo je pečete a případně koho jsem nahlodala a zkusí poprvé ;-)

Keramické mističky a la Minte

Minulý keramický příspěvek s vyřezávanými výrobky měl úspěch, takže přidávám další :-)

Další ukázka z mojí dílny :-) Když jsem se před časem pochlubila první vyrobenou, kamarádka Linda řekla, že jí připomíná keramiku Minte a tak se to uchytilo, že já jí říkám "mistička a la minte" :-)

Jelikož ji dělám dle formy, je tedy vždy stejně velká, přes to je každá mistička jiná :-)

Ouško dělám pokaždé trochu jiné.

Některé jsou více romantické s růžičkou.

Jiné doplněné o srdíčko.

A i když jsou stylově stejné, liší se barevně ;-)

A některé jsou i bez ouška.

Momentálně jich mám pár ve fázi schnutí a rozhoduji se jak je udělat barevně.

Co vy na ně říkáte? Srdíčko, nebo růžičku... s ouškem nebo bez? ;-)

Zkrátka stejná mistička desetkrát jinak ;-)

Best of Broadway

Musím se přiznat že jsem neměla úplně v plánu psát o tom jak jsme se měli na představení, ale když Helenka vyslovila přání abych informovala o tom jaký byl večer, vnukla mi myšlenku, že bych mohla. A po tom co se událo jsem se utvrdila že napíšu. Jen včera jsem byla tak unavená, že jsem šla raději dřív spát :-)

Takže...

Den předem jsem si rozmyslela co si vezmu na sebe. S ohledem na slavnostnost události a taky na základě odhadu teploty v O2 aréně :-)

Zvolila jsem moje oblíbené vyšívané černé šaty s délkou ke kolenům, černé silonky a boty ke kotníku (lodičky jsem váhala a kdybych věděla, že budeme parkovat přímo v ocelářské ulici cca 200m od hlavního vstupu do O2 aréně, vzala bych si je :-) Na to sako s délkou rukávu k loktům.

V práci jsem musela máknout, abych mohla utéct dřív, což se mi podle plánu podařilo a ve 14hodin jsem na dveře kanceláře lepila cedulku s tím, že už jsem jen na telefonu :-)

Kolem půl čtvrté jsme vyráželi směr Praha. Měli jsme mezi zastávku s předáním výhry GA Lucce, protože jsem po tom co mi poslala adresu jsem zjistila, že bydlí na trase a domluvila jsem se s ní že výhru nebudu posílat poštou, ale dovezu osobně. Škoda jen že jsem se nepotkala s Luckou, která byla tou dobou v práci. Snad někdy příště ;-)

Do Prahy jsme dorazili s plánovanou časovou rezervou i přes drobný zádrhel, kdy si můj muž naťukal do navigace Českobrodská, místo Českomoravská a i když mu to bylo divný, kam ho to vede, nechal dovest do cíle :-) Ještě že ty ulice jsou kousek od sebe :-D

Za to parkování mu jde na 1*. U areny jsme parkovali historicky potřetí, vždy bez problémů, ale tentokrát bezkonkurenčně nejblíž :-)

Už den předem jsem hledala kde by se poblíž dalo dojít na večeři a vyhlídla jsem restauraci v Galerii Harfa. Na obchody už čas nezbýval což mě trochu mrzelo, ale nakonec jsem stejně pár obchodů proběhla. Tedy doslova dva, protože...!

Na toaletě jsem si náramkem na ruce parádně rozškubla silonky a jelikož jsem doma druhé černé do kabelky neměla, nezbylo mi než si je sundat a jít si koupit jiný :-) Přála bych vám vidět pohled mého muže, když jsem z toalet vyšla :-D Nejprve vyčítavý pohled "Kde jsi tak dlouho!" a pak sjel pohledem na nohy a povídá "Co jsi tam dělala?" :-D

Takže jsem vlítla do nejbližšího obchodu. V Gate jsem sice nesehnala obyčejné černé silonky, zato hned od vchodu mě zaujali krásné pletené palčáky za cenu 58Kč. Někdo by mohl pochybovat k čemu jsem si kopila zimní rukavice, když je v tady 2.2.2016 v 22hodin přes 10st. Celsia, ale mě se nádherně hodí k šálce stejné starorůžové barvy, tak jsem je tam nemohla nechat :-D

V Daichmanu kousek dál měli jedny jediný černý silonky a díky Bohu v mojí velikosti, takže jsem je vzala, doběhla se zpátky na toaletu  obléci a šli jsme na představení. Před vstupem fronty :-( No nedá se nic dělat. Za chvíli se rozhlasem ozvalo "Představení začíná za 15minut". To mě pobavilo :-D Davem to zahučelo, fronta se mírně zkrátila, ale co se dá dělat, když každý musí projít bezpečnostním rámem a dva ze tří pípají, takže je ještě kontrolují individuálně :-( V dobu, kdy hlásili "5minut do začátku představení to venku vypadalo takto :-D

My už jsme byli skoro uvnitř, takže "žádný stres" :-) Místa k sezení jsme našli taky snadno, takže jsme ještě 5minut čekali než představení opravdu začalo.

Z počátku jsem si užívala hraní české filharmonie, ale když ji začali doprovázet zpěvem solisté tak se pozornost ztrhávala na ně. Každou muzikálovou píseň byla podpořena grafikou aby všichni věděli z jakého muzikálu je. Což nebylo od věci, protože si troufám říct že v první hodině bylo takových skladeb většina. Kromě Mamma Mia a West Side Story.

Po hodině byla dvacetiminutová přestávka při které jsme potkali Pavla Vítka s Honzou Křížem s manželkou a Miladu Karasovou (zakladatelka první modelingové agentury u nás).

Po těch cca 25minutách kdy představení začínalo se spousta lidí ještě trousila ze záchodů a od občerstvení můj muž pronesl hlášku z Účastníků zájezdu "Karle znáš to, dáme jim dvacet minut a je z toho půl hodiny..." :-D

Druhá půlka představení byla podle očekávání ještě lepší. Zazněly ty největší hity z muzikálů Bídníci, Cats, Mamma Mia, Fantom opery, Evita, Chicago, Malá noční hudba a další.

Začalo se to rozjíždět. Když se na pódiu objevila Louise Dearman v sexy černých šatech s rozparkem na stehně prolétlo mi hlavou jak sexy může být žena při těle v pokročilém věku, pokud si je vědoma svojí ženskosti. Fialkové šaty do kterých se pak převlékla byly taky úchvatné!

Dirigent Keith Lockhart je šoumen. Překvapilo mě jak v jednu chvíli rozpohyboval kromě paží a nohou i boky :-o Sledovali jsme jak v některým pasážích otáčel partitury co 5 vteřin! A dokonce si se sólisty i zazpíval :-)

Na závěr jsme si vytleskali dva přídavky :-)

Co mě nepřestává udivovat je přístup některých diváků "zaplatil jsem si tak mě bavte, ale nechtějte po mě abych se aktivně účastnil tleskáním do rytmu" :-), ale co mě doslova drásá je to jak jsou někteří lidi nevychovaný a zatím co jiní tleskají ve stoje a na pódiu se klaní, oni si zvedají berou si kabáty a odchází!

Ale celkový dojem si zkazit nenechám a ráda budu vzpomínat :-)

Co je to štěstí...

Je to tady! :-) Jedna dvanáctina roku 2016 zase za námi, a tak je čas zveřejnit výsledky losování všech zúčastněných mojí druhé GA.

Ještě před tím bych vám všem chtěla poděkovat za přízeň :-)
 Přesně před týdnem jsem seděla u notebooku a čekala u počítadla návštěvnosti mého blogu až zobrazení stránky začne mít pět čísel :-D

Mám radost že se mnou sdílíte moje radosti i starosti ;-)


Losování proběhlo jak jsem avizovala včera, ale pak jsme šli na návštěvu a po návratu jsem padla rovnou do postele, takže... Já už od včera vím, kdo vyhrál, ale ona to ještě neví :-D 

Tímto gratuluji milé Lucce k výhře a jdu jí napsat o adresu ;-)

A musím se ještě pochlubit :-)
Před Vánocemi jsem se na blogu slovenské blogerky Mončiky účastnila giveavay.

Splnila jsem obvyklé požadavky, ale s výhrou jsem jako obvykle moc nepočítala. O to větší bylo překvapení když mi v emailu přistála informace o výhře. Musím se přiznat že jsem musela zavzpomínat co že jsem to vlastně vyhrála :-D

Na blogu jsem se dozvěděla, že losoval manžel Moniky, takže i jemu patří mé díky :-)

Jsem ráda, že balíček přežil bez úhony cestu až ze zahraničí :-D ;-)