sobota 21. února 2015

Tabule pro psaní křídou

Před časem jsem objevila tabulovou barvu.
Je to speciální barva která dělá povrch na který se dá psát křídou a smazávat vlhkým hadříkem.

Barva není nejlevnější, ale neodolala jsem a koupila si ji na vyzkoušení.

První tabulky byly jednoduché. Ani ne co do tvaru, ale bez jakéhokoli zdobení.


Založila jsem je na líbivém tvaru a tuto třeba na zdobném výřezu srdíčka.

Další už byly propracovanější :-) Převzala jsem tvar, ale srdíčko je naopak plastické a popisovací pole je uvnitř jakoby v rámečku


A do třetice jsem použila osvědčený tvar, ale trochu více ve venkovském stylu.


čtvrtek 19. února 2015

A výhercem se stává...

Hned v úvodu chci poděkovat vám všem které jste se zúčastnily.

Udělali jste mi radost každým příspěvkem, tedy hned 20krát :-)

Všechny které jste mi napsaly komentář pod soutěžní příspěvek jsem zařadila do losování. Zvláštní velké děkuji patří těm z vás, které jste se nějakým způsobem zasloužily o to, aby můj blog našel nové čtenáře, kterým je "můj styl" blízký. Děkuji!


A já teď udělám radost alespoň jedné z vás a vám ostatním bude doufám útěchou slib že soutěž rozhodně nebyla poslední :-) Už teď mám v hlavě další dárečky pro radost a mám i vymyšleno, že někdy budu losovat třeba z těch z vás, kteří jste mými pravidelnými čtenáři. Jen tak... abych vám udělala radost :-)


Vylosovala jsem papírek "saramar", gratuluji a tímto tě prosím aby jsi mi napsala emailem adresu kam si přeješ balíček poslat :-)


Vy co jste nevyhráli nebudete smutné. Třeba to vyjde příště ;-)

úterý 10. února 2015

Milé...

Nechci zapírat že jsem s chováním lidí poslední dobou spíše nespokojena, ale občas mě někdo mile překvapí a o to víc si to pak vychutnávám :-)
 Tuhle mi zpříjemnil den jeden klučina, co šel kolem mé práce ze školy.
Tak jako každý den i ten den ráno kolega před obchod postavil reklamní poutač. Bohužel ač inženýr s technickým vzděláním staví poutač tvaru A nožičkami tak blízko u sebe, že stačí menší vítr a cedule padá. Padla i tentokrát a jelikož jsem její zřícení zaznamenala v době, kdy jsem telefonovala, nešla jsem ji zvednout hned a pak jsem zapomněla. Moji pozornost upoutalo až dítě, které se zastavilo a sehnulo se v místě kam dáváme ceduli. Netrvalo dlouho a zjistila jsem že to není žádný chuligán, co by nám ji ničil (jak bych předpokládala), ale on ji zvedal! :-o
Po prvotním šoku, že jsou ještě takové děti se mi ve tváři objevil blažený výraz a v hlavě mi běželo, jaké má asi rodiče, když ho takhle pěkně vychovaly. Jelikož ten chlapeček tak jak rychle přiběhl, tak i odběhl, nestačila jsem mu ani poděkovat, ale krásně mě hřeje pocit, že mu nebyla lhostejná cedule ležící na chodníku.
A dnes mi udělala radost paní (možná slečna) prodavačka v obchůdku s uzeninami, kam jsem si šla koupit sekanou se sýrem. Udělala pro mě víc než by musela a to mě opět zahřálo u srdce :-)
Jelikož jsem nestíhala oběd, koupila jsem si dvě kaiserky a po cestě na poštu (během polední pauzy) si k nim plánovala přikoupit sekanou. Poprosila jsem paní prodavačku o tenčí plátek sekané s tím, že to chci do "té" kaiserky. Ukrojila mi plátek a nabídla mi rozkrojení toho velkého plátku na dva kusy. Poděkovala jsem jí, že je hodná, že takhle si to lépe dám k té housce a ona jestli tu housku (co jsem si koupila už předtím v jiném krámě) nechci rozkrojit. Tak jsem trochu zaváhala a pak se zaptala "to by jste pro mě udělala?" A když se mile usmála a a rukou pokynula ať jí ty housky přihraju :-) podala jsem jí je a zase se mi dostavil ten krásný pocit toho že nejsou lidi jen "negativně naladění", ale i takový co udělají něco víc jen tak a nic za to neočekávají.


O víkendu jsem pro vás uplácala toto sněhové srdíčko. Jen tak, pro radost ;-) 

Přeji vám ať se i vy setkáváte s milými lidmi a nejen sobě přeji ať je takových lidí víc než těch negativních.

čtvrtek 5. února 2015

Povánoční dekorace

Vždycky když se uklidí vánoční výzdoba přichází otázka čím ji nahradit.
Najednou je to doma všechno takové prázdné, nenazdobené...

Já osobně nechci ještě jaro, chci si ještě užívat zimního klidu a nabírat síly na jaro.

Takže jsem koupila bílý hyacint (barva sněhu) a ze zbylých přírodnin, které jsem si v prosinci přinesla domu na vánoční dekoraci jsem udělala dekoraci dle mého v souladu se stále ještě panující zimou.


Díky kamarádkám z jednoho stavebního webu jsem zase o něco chytřejší :-) Dostala jsem radu, že hyacint potřebuje hodně světla, aby se nevytahoval do výšky a že nepotřebuje množství zálivky, že si bere živiny z cibule.

Za rady děkuji! Jeden hyacint jsem si totiž dala do dílny kde je chladněji, že ho pozdržím ve vývoji aby dohnal svého bratříčka a on se mi místo zpomalení růstu vytáhl do výšky :-/


Tenhle je jak má být :-) Dnes je už krásně vykvetlý a překrásně voní :-)


neděle 1. února 2015

Soutěž, nebo chcete-li giveavay

Je tomu přesně rok a měsíc co jsem začala psát tento blog.



K dnešnímu dni má blog 29 příspěvků, ale jen málo oficiálních čtenářů a něco málo přes 1000 shlédnutí. Většina čtenářů je asi tajných ;-)


A jelikož kvůli tomu mám pocit, že si blog píšu tak nějak sama pro sebe...




... rozhodla jsem rozpoutat trochu váš zájem a vyhlásit soutěž!



Zúčastnit se může každý kdo mi do komentáře pod tento článek napíše, který doposud zveřejněný článek se mu líbí nejvíc a připojí se jako čtenář k mému blogu.



Budu ráda když dáte na svůj blog pozvánku na moji giveavay.




Vítěze (nebo vítězku) kterému pošlu balíček pro radost vylosuji 15. 02. 2015.