Jarní blešák hospicu

Už po několikáté jsem se vydala lovit poklady na blešák, který pořádá místní hospic.

Jediné co mi kazilo těšení se byl fakt že jsem si ráno musela dát budíka jako do práce :-( Vyrážely jsme ráno brzo, aby jsme se dostali do budovy kde se blešík koná mezi prvními a ulovily tak to nejlepší :-)

Tentokrát jsem doma nechala "nosiče tašek" (poz. red. mého muže) a na lov si vyrazila s kamarádkou Petrou B. Tašky jsem si musela nosit sama, ale zase byla větší legrace ;-)

Ráno při odchodu z domu jsem dostala "kázání" že nemáme dělat ostudu :-D Během dne jsem si na to vzpomněla vícekrát :-D

Na místo jsme dorazily přesně podle plánu a tak jsme čekaly jen chvilku než otevřeli. Měly jsme strategii kam nejdřív a kam potom a kam později. Prodej na blešáku je totiž rozdělen do tématických oddělení.

Já vyrazila jako první k oddělení hraček a plyšáků :-)

Jako první mi padla do oka dřevěná hračka s otočnými kostičkami, kde jsou za sebou písmenka abecedy a za nimi číslice. Na kostičce kde je písmenko jsou ještě tři obrázky začínající na to dané písmenko.

A jelikož odpoledne přišel na návštěvu brácha s přítelkyní a Kristýnkou, tak jsem jí hned ukázala co jsem jí koupila a mělo to velký úspěch! Nevadí že jí ještě nebylo třičtvrtě roku a že na učení abecedy má čas, kostičky se při máchnutí ručičku točí a rachtají, takže je to super zábava :-D Jen jsem jí to musela přidržovat aby to na sebe nepřevrátila :-) 

V oddělení knížek jsem jí ještě koupila knížku klasických českých říkanek a moc hezky ilustrovanou knížku pohádek.

Sobě jsem koupila dva plyšáky. Tentokrát nebyl moc výběr, takže jen tyhle dva.

Taky jsem si koupila náušnice, které se mi krásně hodí k minule zakoupeného náhrdelníku a miniaturu letadélka, kterému se točí vrtule.

Co s ním budu dělat nevím, ale je skvostné :-)

Mezi textilem jsem našla krajku, ve které jsem hned uviděla budoucí polštářek. Velikostně totiž přesně odpovídá. Doma jsem ji naaranžovala na polštář. Krásnej bude, no řekněte :-)

A rámeček na fotky koženého vzhledu s bílým štepováním v okrajích jsem tam taky nechtěla nechat :-)

V oddělení oblečení jsme zkoušely několik kousků, ale nakonec nekoupily nic.

Po blešáku jsme ještě mířily do obuví shánět kožené pohodlné lodičky pro Petru a zjistily jsme že je to větší problém než jsme čekaly. I v obuvích jako třeba Baťa nebo CCC mají jen pár (a to skoro doslova) kožených lodiček, takže jsme nekoupily.

Ale dopoledne jsme si užily skvěle. Já jsem ráno ještě připravila oběd a dala instrukce kdy dát do trouby a na kolik péct, takže když jsem přijela domů, měla jsem hotový oběd.

Po obědě přijel brácha, tak jsem si pohrála s Týnkou.

Prostě parádní den!