Dovolená na Pálavě - pokračování

Druhý den, který jsme strávili u kempu Merkur, foukal poměrně dost vítr. Na koupání to nebylo, tak jsme se rozhodli přesunout do Mikulova. Po cestě ale mého muže zaujal vysílač na kopci a tak jsme se rozhodli podívat se k němu.

Podle mapy jsme se nedokázali rozhodnout která cesta nejblíže k němu bude nejlepší a tak jsme zastavili v Horních Věstonicích aby jsme se zeptali na cestu.

Než jsme došli k paní co seděla u svého domu, zaujal nás pán vezoucí lísu meruněk na kolečku a mířicí k tomu domu přes křižovatku. Až po té jsme si všimli cedule "meruňky" :-)
Po ujištění, že opravdu prodávají meruňky jsem se zeptala za kolik.

Po cestě na dovolenou jsme se stavovali ve Znojmě, které má proslulou ulici kde jsou prodejci ovoce a zeleniny a tam koupili kilo meruněk pro chuť za cenu 39Kč. Byly to ty nejmenší, tedy nejlevnější. Ty nejhezčí byly za 69Kč.
Když nám paní řekla cenu 25Kč za kilo, měli jsme velké dilema, kolik si jich vezmeme. Naše dovolená nebyla ani zdaleka u konce a do lednice se bedýnka nevejde, takže s námi museli přežít v autě. Vzali jsme 10kg s tím, že na dně jsme měli zelenější na dozrání :-)
Vonělo nám celé auto a meruňky jsme ujídali pořád :-)

K nákupu jsme dostali radu vyjet nahoru ke hřbitovu, tam zaparkovat a odsud vyrazit pěšky nahoru na Děvín.

Hned na začátku cesty jsme procházeli chráněnou krajinou oblastí a přes cestu nám lezli sedmicentimetrový roháči!

Je nádhera, že jsou místa na zemi, kde je ještě příroda vidět v nezdevastované formě.

Prošli jsme pod skalnatým masivem a značenými trasami se nechali dovézt hřebenovou tůrou až na samotný vrchol 550m n. m. Odsud je nádherný výhled na obě strany masivu. Všechny tři novomlýnské nádrže s Mušovským kostelem na ostrově.

Po cestě od vysílače na zříceninu hradu Děvičky jsme sešli na louku, kde byl nejen hezký výhled, ale i nádherní motýli.

Na Děvičkách bylo na můj vkus moc lidí, tak jsme udělali pár fotek a vyrazili dokončit okruh kolem Děvína.

Do Mikulova jsme dorazili kolem 17.hodiny a prohlídku zámku už nestihli. Prohlédli jsme si alespoň exteriér a vyrazili dolu do města. V infocentru nám ochotná paní prozradila že dnes jsou ještě večerní prohlídky zámku. Proč nám o tom neřekla paní na pokladně zámku lze jen spekulovat :-) Každopádně jsme se po několikerém pokusu úspěšně dovolali na rezervační telefon a zamluvili si prohlídku na 21:30.

Bylo tedy ještě dost času zajít si na večeři. Vybrali jsme italskou restauraci. Výběr jídel omezený, pizzu k mému velkému překvapení nedělali, ale dostali jsme od majitele pozornost podniku ve formě předkrmu, jídlo bylo moc dobré a obsluha velmi příjemná.

Noční prohlídka zámku byla pojata formou hrané komentované prohlídky zábavnou formou. Zasmáli jsme se nad hláškami typu "Měla jsem velké štěstí, že jsem se mohla vdát z lásky. Která z vás přítomných dam, měla také to štěstí?" :-D

Závěrem prohlídky byla degustace vín s přednáškou jak víno koštovat :-)

Zámek i město Mikulov mě okouzlilo a ráda se tam zase vrátím.

Kolem půlnoci jsme se přesunuli do Lednice, kde jsme nocovali.

Ráno jsme po nasnídání (snídaně opět zakoupena v místní samošce - miluju ty samošky kde na malém prostoru najdete všechno :-D) vyrazili prozkoumat zámecké zahrady. Bohužel cyklistům zde nejsou nakloněni a tak jsme kola vodili :-(

Kdo by jste někdy chtěl do Lednice na prohlídku zámku, chce to rezervovat si termín dopředu. Už v deset prodávali na odpolední prohlídky!

Zámek nás nelákal a tak jsme navštívili místní soukromé muzeum hraček.

Moc milá slečna v pokladně se nám věnovala nad rámec zakoupené vstupenky a poskytla nám i výklad, který nám sama nabídla a já to velmi ocenila. Zjistila jsem hodně zajímavých věcí, které jsem nevěděla.

Například že anglické pojmenování plyšového medvídka Teddy je podle Theodora Rooswelta. Nebo že loutkové divadlo v domácí formě bylo v Česku nejrozvinutější z celé Evropy.

Na oběd jsme si došli do místního bistra specializovaného na hamburgery.

Pochutnala jsme si na šťavnatém burgeru a bylo mi jedno zda dodržuju etiketu stolování :-) Ono jíst burger decentně asi moc nejde a ty co se o to pokouší stejně vypadají směšně :-D

Odpoledne jsme vzali kolo a vyrazili po silnici do Valtic. Moc nedoporučuji. Je to sice přímo za nosem, ale nahoru a dolu a je tu celkem provoz.

Valtický zámek mě příliš nezaujal. Možná i tím, že jsou zde ještě více zaujatí proti cyklistům a kolo se zde nedá ani vézt, ale musí se nechat v kolostavu. Vyhlídla jsem si zde prohlídku sklepení s degustací, ale vzhledem k možnosti zakoupit zde i vína za výhodnější cenu jsme to odložili na druhý den, kdy jsme sem plánovali znovu dojet autem.

Cestu zpět jsme projeli po památkách lednicko-valtického areálu. Osamocené stavby vybudované Lichtenštejny v lese jsou monumentální. Je úžasné jak se dochovali. Několikrát jsem se přistihla během dovolené na Pálavě že mi to či ono připomněla Francii. Ať už to byl stavební styl, nebo vůně všudypřítomné levandule v zámeckých zahradách.

Po cestě jsme se zastavili i na košt vína jednoho místního vinařství. Takhle sladkou Pálavu jsem ještě nepila a že jsem na ní specialista, vybírám si převážně Pálavu :-D ;-)

Druhý den dopoledne jsme se jeli podívat dál od lednického zámku k Janovu Hrádku. 

Romantický hrádek rozprostírající se na břehu řeky Dyje, kam je možné dojet loďkou od lednické vodárny stojí za vidění.

Po obědě jsme vyrazili do Valtic. Prohlídka sklepů byla velmi veselá zvláště po tom, co jsem degustovala vzorky vína i za mého muže (abstinenta) :-D Pán co nás provázel byl bavič a tak naše degustace prokládal i vtipy :-)

Před večeří jsme ještě odlovili pár kešek a vyrazili přenocovat do Břeclavi, kde se v sobotu konaly finálové lety mistrovství v akrobatickém létání s doprovodným programem.

Probudit se ráno na letišti to se jen tak nepodaří :-) Už u snídaně jsme pozorovali jak se začínají na letištní ploše začínají rovnat letadla. Pak přijela i armáda a já díky kamarádce Bětce mohla zamachrovat tím že poznám Pandur ;-)

Na tuhle air show jsme přišly náhodou ve Valtickém infocentru, kde měli sice zavřeno, ale na chodbě visel plakát :-) Týden po té, jsme zvažovali jet do Budapešti na Redbul air race, ale dostali jsme pozvánku na svatbu, takže jsme Břeclav jako náhradní program rádi uvítali :-D

Je úžasný vidět na vlastní oči co kluci s letadly dovedou. A nejen Martin Šonka, který je mimochodem téměř soused co se bydliště týká ;-)

Po příletu, prohlídce a následném odletu vojenské helikoptéry nám nad hlavami přelétly i Gripeny. Moc času na to je dobře vyfotit nebylo a to přes nás přelétly vícekrát :-D 

Po skončení hlavního programu jsem díky jednomu ochotnému chlapíkovi zkusila jaké je to si vzít na záda padák a usadit se do kokpitu kluzáku zkusit si simulaci letu. Ještě jedou tímto velké díky za podrobné školení a odpovězení všech mých dotazů :-) Krásný zážitek.

Z Břeclavi jsme popojeli do Zaječí. Tam a v blízkém okolí se odehrává hlavní děj seriálu Vinaři. Zašli jsme si na večeři a dokonce došlo i na dezertík :-)

Spali jsme na parkovišti pod Vinařstvím u Kapličky a můžu říct, že pohled do krajiny, který jsem měla při snídani byl pro Bohy! V dáli Novomlýnské nádrže pode mnou nekonečné řádky vinic.

Pálava je tak krásný kraj a tolik toho nabízí. Není divu, že jsme celou dovolenou strávili tam.