O tom, jak jsem se dala dohromady se svou spřízněnou duší Lindou Z. jsem vám už psala.
Jelikož ona je od Plzně a já od Tábora nemáme moc často možnost se potkat. Většinu času jsme tedy v kontaktu pouze přes internet.
Od července jsme se domlouvaly, že se sejdeme na půli cesty a vyšlo to až dneska.
A to před víkendem bylo plánované setkání v ohrožení kvůli zdraví Lindiny dcerky.
Dnešní mrznoucí mlha, která byla snad po celé ČR když jsme ráno vyráželi sobě vstříc, nás nepotěšila, ale dojely jsme do Příbrami v pořádku. Po menších problémech obě zaparkovaly a sešly se v domluvené kavárně Time Cafe.
Moc příjemná kavárna, kde je i dopoledne ve všední den nečekaně rušno. Hodně lidí se zde zastaví na ranní kávu a snídani. I my jsme si daly kávu a já zkusila toasty s chorizo salámem a sušenými rajčaty.
Po snídani jsme se vydaly na místo, které je v sezónně jistě plné turistů, na nedalekou Svatou Horu.
Měly jsme to štěstí, že jsme si toto poutní místo mohly prohlédnout bez turistů a v klidu tak obdivovat umělecká díla mnoha malířů, sochařů, štukatérů a uměleckých řemeslníků.
Jen zvony nás v jednu chvíli vylekaly, když jsme byly v jejich bezprostřední blízkosti a ony začali odbíjet :-)
Po prohlídce jsme se prošly přilehlým parkem a jelikož Linda je fotografka profesionálka udělala mi pár moc hezkých fotek. Tedy když mi půjčila její foťák, pokusila jsem se udělat pěknou fotku i já jí :-D
Jako vždy jsme si užily legraci.
Prošly jsme si i obchůdky našemu srdci blízké. Potěšily oko a koupily si pár drobností pro radost a na památku. Třeba balení dvou andílků, které jsme si symbolicky rozdělily a každá si domů odvezla toho svého :-)
Loučily jsme se nerady a slíbily jsme si že nejdéle na jaře se budeme zase muset potkat na půli cesty :-)
Zdravím :-), to bylo příjemné shledání, hezky jste si to užily, Kája.
OdpovědětVymazatŠkoda jen že bylo málo času. Měly bychom program klidně na dva dni :-)
Vymazat