úterý 10. února 2015

Milé...

Nechci zapírat že jsem s chováním lidí poslední dobou spíše nespokojena, ale občas mě někdo mile překvapí a o to víc si to pak vychutnávám :-)
 Tuhle mi zpříjemnil den jeden klučina, co šel kolem mé práce ze školy.
Tak jako každý den i ten den ráno kolega před obchod postavil reklamní poutač. Bohužel ač inženýr s technickým vzděláním staví poutač tvaru A nožičkami tak blízko u sebe, že stačí menší vítr a cedule padá. Padla i tentokrát a jelikož jsem její zřícení zaznamenala v době, kdy jsem telefonovala, nešla jsem ji zvednout hned a pak jsem zapomněla. Moji pozornost upoutalo až dítě, které se zastavilo a sehnulo se v místě kam dáváme ceduli. Netrvalo dlouho a zjistila jsem že to není žádný chuligán, co by nám ji ničil (jak bych předpokládala), ale on ji zvedal! :-o
Po prvotním šoku, že jsou ještě takové děti se mi ve tváři objevil blažený výraz a v hlavě mi běželo, jaké má asi rodiče, když ho takhle pěkně vychovaly. Jelikož ten chlapeček tak jak rychle přiběhl, tak i odběhl, nestačila jsem mu ani poděkovat, ale krásně mě hřeje pocit, že mu nebyla lhostejná cedule ležící na chodníku.
A dnes mi udělala radost paní (možná slečna) prodavačka v obchůdku s uzeninami, kam jsem si šla koupit sekanou se sýrem. Udělala pro mě víc než by musela a to mě opět zahřálo u srdce :-)
Jelikož jsem nestíhala oběd, koupila jsem si dvě kaiserky a po cestě na poštu (během polední pauzy) si k nim plánovala přikoupit sekanou. Poprosila jsem paní prodavačku o tenčí plátek sekané s tím, že to chci do "té" kaiserky. Ukrojila mi plátek a nabídla mi rozkrojení toho velkého plátku na dva kusy. Poděkovala jsem jí, že je hodná, že takhle si to lépe dám k té housce a ona jestli tu housku (co jsem si koupila už předtím v jiném krámě) nechci rozkrojit. Tak jsem trochu zaváhala a pak se zaptala "to by jste pro mě udělala?" A když se mile usmála a a rukou pokynula ať jí ty housky přihraju :-) podala jsem jí je a zase se mi dostavil ten krásný pocit toho že nejsou lidi jen "negativně naladění", ale i takový co udělají něco víc jen tak a nic za to neočekávají.


O víkendu jsem pro vás uplácala toto sněhové srdíčko. Jen tak, pro radost ;-) 

Přeji vám ať se i vy setkáváte s milými lidmi a nejen sobě přeji ať je takových lidí víc než těch negativních.

9 komentářů:

  1. Andrejko, moc pěkné povídání. Je dobře, že je mezi námi spousta dobrých lidiček !!!
    Srdíčko uplácané ze sněhu je hezké.
    Měj se krásně . Jana

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Spousta nevím, ale jsem ráda že alespoň nějaké občas potkám ;-)

      Vymazat
  2. Andrejko, oni jsou lidé pořád stejné, dobří a ti druzí... Jen na ty dobré je většinou nějak míň vidět a není o nich slyšet. Dobře, že si nám o nich napsala.
    Posílám pozdravy, Helena

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Já se po špatných zkušenostech které mám snažím hledat to pozitivní na lidech, ale přijde mi že těch lidí s dobrým srdcem je čím dál míň a míň :-(

      Vymazat
  3. Andrejko, víc takových hezkých příspěvků a díky za srdíčko :o))
    Jana

    OdpovědětVymazat
  4. Milá Andrejko, krásné pohlazení po dušičce, děkuji. Víc takových milých setkání přeji.
    Krásný víkend.
    Bohunka

    OdpovědětVymazat
  5. Andrejko,
    věřím, že Tě to moc potěšilo! Takové příspěvky se velmi hezky čtou! ... Kéž by bylo více takových hodných lidí :-) ... Krásná fotka! Pěkný den, M.

    OdpovědětVymazat
  6. To je milé. Já sama se snažím tyhle věci dělat, a pokud nás bude víc, bude více možná překvapených ale určitě více radosti.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Souhlasím. Každý by se měl snažit udělat alespoň občas něco co udělá někomu druhému radost a jeho to leckdy nic nestojí. Třeba takový úsměv...

      Vymazat

Děkuji všem za návštěvu, moc mě těší jestli se vám tu líbilo. Vážím si každého vašeho komentáře :-)