Na třešních u Hanky

Je čas sklizně třešní a jelikož my žádnou třešeň na zahradě nemáme, uvítala jsem pozvání na samosběr k mamčině kamarádce z dětství Hance V. 

Hanka bydlí s manželem a početným zvířectvem v malém krásném domečku s velkou zahradou ve vesničce kousek od Tábora.
Záměrně neuvádím konkrétní počty a druhy zvířectva, neboť nestíhám sledovat aktuální stav :-D Ono se to dá těžko, když se k ní chodí nadlábnout a podrbat i třeba kocour od sousedů :-)

Takhle na nás koukal, když jsme si dávali kávičku, oknem z kuchyně které mu Hanka po chvilce ochotně otevřela a kocourek si šel mlsnout a pak se mi stočil na klíně a nechal se drbat :-)

Interiér domečku, stejně jako blízké okolí domu je dekorovaný stylem, které je mému srdci blízký.

Něco málo fotek pro potěchu oka jsem pořídila mobilem, tak jen pro představu...

 Pokud by jste někdo chtěl její domeček alespoň na týden navštívit, máte tu možnost!

Chatka je v letní sezoně k pronájmu :-) Když by jste měl někdo zájem, ráda předám kontakt.

No a po kávičce, u které jsme prohlédly fotky, následovala sklizeň třešní a vyplenení přebytků ze zahrádky :-) 

Vezla jsem si domu plný kufr zeleně :-)

Prožraná a uhnilá sesle bude znovu sloužit

Tuto sesličku jsem si přivezla z jednoho statku z krásné části jižních Čech.

 

Byl to klasický statek s uzavřeným dvorem, bývalými chlívky, dílničkou, půdou plnou pokladů... Prostě pohádka! :-)

Tedy pro investora, který chtěl statek plánoval zrekonstruovat na ubytování a ustájení koňů to asi takové pocity jako u mě neevokovalo :-D

Spousta věcí které jsem si dovezla byla v tristním stavu, ale "čím horší stav, tím větší výzva" pro mě ;-)

Seslička byla nejen prožraná od červotoče, ale horní deska byla napadená i plísní. Tu opravdu zachránit nešlo!

Nožičky jsem také musela zkrátit, aby vůbec mohla rovně stát.

Pak následovalo klasické opálení barvy horkovzdušnou pistolí.

Konstrukce  byla hodně rozvrklaná a tak následovala rozborka a důkladné prolepení a sestavení zpět.

 Jsem ráda, když se mi podaří dát vše zase na původní místo. Leckdy to není úplně hračka! :-)

Paráda, seslička drží perfektně! Je bytelná, že se na ní nebojím stoupnout.

V tuto chvíli jsem mohla ručně dobrousit opálený povrch a natřít proti červotoči.

Na řadě je náhradní deska. Rozhodla jsem se pro staré prkno, které má pěkně profilovaný povrch.

Vytahat hřebíky, nařezat na délku a pak očistit od mechu, prachu a pod.

Takto vypadala deska po vydhrnutí a vyschnutí. 

Teď jen naolejovat a může do interiéru :-)

Truhla na zahradní podsedáky

Nevím, kam až sahají kořeny mé záliby v navracení nového "života" starým věcem, ale vím že jedna z prvních věcí, které jsem si přivezla domů za účelem restaurování byla tahle truhla.

Odpověděla jsem na inzerát, kde pán věnoval věci za odvoz z bývalé hájenky, kterou koupili nedaleko mého domova.

Ve stodole na mě čekalo několik věcí, které stálo za to zachránit před spálením :-)

O truhle jsem měla od začátku jasnou představu k čemu bude v budoucnu sloužit.

Jelikož tvarově se nejednalo o žádný starožitný skvost, ale byla to pěkná masivní truhla, bylo jasné že půjde na zahradu kde bude v sobě ukrývat a chránit před povětrnostními vlivy podsedáky a jiný zahradní textil. 

 Povrch truhly měl krásnou starou patinu. Několik různých nátěrů se olupovalo, místy byla ošoupaná používáním až na dřevo.

Nátěr byl odolný! První olouhování ani následný pokus o zbavení se nátěru horkovzdušnou pistolí se nejevil jako ideální způsob...

a tak nastoupil silnější kalibr v podobě elektrického hoblíku a silnějších mužských paží :-)

Jelikož se hoblík do suchého dřeva zakousává tak že nechává za sebou místa, kde je povrch narušen do hloubky, následovalo použití pásové brusky. A opět silné paže :-)

Pak už jsem mohla nastoupit já (křehká žena :-D ) a doladila detaily.

Pak ošetření základním nátěrem, aby nám truhlu venku nespapal nějaký brouček a nebo houbička ;-)

Vzhledek k pěkné barvě starého dřeva umocněné tím základním nátěrem jsem trochu váhala zda by další vrstva nebyl ideální bezbarvý polomatný lak. Ale už jsem měla koupenou lazuru v odstínu "staré dřevo" a chtěla ho vyzkoušet. Takže další a poslední vrstva lazurou.

A výsledek?

Truhla má své místo na zahradě a podsedáky do ní pasují jako by byla truhla vytvořena přesně na ně!

A to jsem do vnitřního členění vůbec nezasahovala a podsedáky jsem taky nekupovala podle truhly :-D

Sbírka houpacích koníků

Vždycky se mi líbili krásní houpací koníci, ale až teď mám pocit, že už jsem asi zahájila jejich sbírání :-)

Do dětského pokoje plánuji krásného dřevěného koníka, třeba jako je tento.

Prvního svého koníka jsem dostala od svého muže před pár roky k Valentýnu. Je prostinký, ale sám mi ho vyřezal, takže k němu mám největší vztah.

Pak aby nebyl sám, tak jsem k němu za čas pořídila slamněného. Koupený ve floristickém velkoobchodě

Těsně po Vánocích 2014 k němu přibyl krásný voskový.
V obchodě mi naprosto učaroval a nemohla jsem odejít bez něj :-)

Další následoval dřevěný, koupený v Globusu. Taky ho možná máte doma :-)

No a ten voskový mi tak přirostl k srdci, že jsem si podle něj udělala formičku pro výrobu keramického.

 Z výstavy v Praze jsem si přiveza dalšího koníka. I když není houpací, myslím že ostatním koníkům to nevadí a přijali ho mezi sebe ;-)

Jaký bude další? Nechám se překvapit ;-)

Dvojnásobná radost

Včera se v našem městě konal dobročinný blešák, který pořádal již po šesté místní domácí hospic.

 "To nejlepší z Vašeho domova, co už sami nepotřebujete" takhle lákal plakátek lidi s dobrým srdcem, aby přinesli své věci, které již sami nepotřebují ale jiným by se mohly hodit, do hospice.

Všechny darované věci jsou pak v den konání blešáku prodávány dobrovolníky a pracovníky hospice formou dobrovolného příspěvku. Výtěžek z prodeje jde na provoz hospice.

O akci jsem se poprvé dozvěděla loni a mrzelo mě že jsem to nevěděla před konáním akce. Pohlídala jsem si příští konání a vyrazila na lov. Byla jsem překvapena rozsáhlostí blešáku a milou atmosférou. 

Původně jsem šla na blešák s tím, že třeba pořídím nějaké věci do domácnosti, ale nakonec jsem nesla nejvíce oblečení. 

První věc kterou jsem koupila byl nafukovací válec s potiskem motivy krtečka a chrastítky uvnitř. Hračka pro děti, která mě okouzlila :-)

Pak ještě plyšáka zajíčka jako vánoční dekoraci. Mamka koupila plyšového krtečka.

ukázka části nákupu

Strašně moc mě těšilo, že si věci kupuji za cenu která mi přijde akorát a ještě těmi penězi pomohu. Někdy jsme i nechali nějakou tu desetikorunu navíc :-)

Nenarazila jsem na prodejkyni která by byla nepříjemná, což se v normálním obchodě stává... Naopak pani u hraček byla doslova anděl :-)

 No domu jsem táhla plnou igelitku a u srdce mě hřál moc příjemný pocit, který si při dalším konání chci ještě umocnit tím, že i já budu nějaké věci do prodeje věnovat.

Košík ze sámošky

Určitě si většina z vás ještě vzpomene na drátěné košíky, které byly před rokem 89 v každé jednotě a i dnes by se ještě možná našly jako fungující nákupní košíky.

Já jsem jeden takový v dezolátním stavu přitáhla domu ze šroťáku.

Byl bez uchou a poplastovaný povrch drátů pokrýval už jen část koše.

Bohužel i ta část šla pekelně špatně dolů :-(

Opalovala jsem to dolů horkovzdušnou pistolí a drhla jsem to dolů drátěným kartáčem.

Povrchová vrstva se horkem seškvařila ztvrdla a pak už šla odrhnout.

Lepší způsob mě nenapadl...

Ale když na to máte pomocníky, jde to hned líp ;-)

Pak mi došla chuť do pokračování a tak koše dlouhou dobu sloužili takto surové na šišky ke kamnům, nebo na různé způsoby na zahradě. Až teď se mi jich zželelo a rozhodla jsem se je dokončit a najít jim teplé místečko v interiéru :-)

Na to jak udělat uši jsem se inspirovala tady

 

Nejdříve jsem si vybrala vhodou sílu drátu. Dost silný na to aby držel tvar i když bude košík naložený, ale tak silný aby mi šel ještě dobře tvarovat. 

Pak jsem našla ucho, které jsem si kdysi nechávala soustružit a s radostí zjistila, že oba dráty tudy protáhnu, že nebude třeba vnitřní otvor zvětšovat!

Délku ucha jsem si zkusila nanečisto na slabším drátku, abych tento již ohýbala rovnou do finálního tvaru.

Ucha naohýbaná, jde se natírat!

Zvolit barvu košíku bylo dilema. Tento tvar mám jen jeden, i když další drátěné koše taky čekají na své "znovuzrození".

Definitivně rozhodnuto! Tento košík bude černý :-)

A tady už se zase používá :-)

Nakládaný hermelín jako dárek?

Většina z nás, když jde na návštěvu ke známým, nese nějakou tu drobnost s sebou. A ne vždycky to musí být víno či čokoláda.

Já jsem včera nakládala hermelín a myslím si že v dárkovém balení udělá radost a bude dobře chutnat :-)

Suroviny které jsem k naložení potřebovala:

Feferonková pasta je z Maďarska a má opravdu říz a koření můžete použít dle vlastní chuti.

Postup výroby domácích ručně nakládaných hermelínů je jednoduchý :-)

Hermelíny rozkrojím na horní a dolní část. Jednu půlku potřu feferonkovou pastou, pak pokladu na plátky nakrájenou cibuli, na plátky nakrájený česnek a trochu posypu kořením.

Pak obě poloviny opět spojím a postupně naskládám do sklenice.

Pečlivě uložené hermelíny pak zaleji olivovým olejem, aby byly potopené. 

Recept jistě není nikterak světoborný, ale chtěla jsem vás inspirovat.

Podle velikosti sklenice to může být větší či menší dárek nejen pro muže a třeba i k svátku ;-)

Fialovo-bílo-šedý nákup v "seku"

Další povedený nákup v "seku" (jak říká mamky kamarádka).

Další háčkovaná deka. Těch není nikdy dost :-D

Pak kostičkované závěsy. Tedy původně to byly závěsy, ale co z toho vymyslím já ještě nevím :-)

A pak taky něco na sebe. Krásné letní tílko a super vesta! Zepředu softshel, vzadu pletenina a vevnitř fleese. V krásné světlé a tmavší fialové barvě.

A pak jsem si 'na sebe' koupila tuhle šedou vestičku, ale rovnou se záměrem, že z toho bude šálka zkombinovaná ještě z touto růžičkovou látkou... Co myslíte?

Když si přejete krásný den

Naplánovala jsem si, že tento pátek zpříjemním mému muži jeho pravidelnou páteční pracovní cestu po jižních Čechách. Jelikož to vyšlo i tak, že byl Valentýn, přála jsem si aby to byl den příjemný, bez jakýchkoli zádrhelů a taky aby bylo krásné počasí, abych si užila výhledy po krajině.

Ráno jsme vstávali za svítání a při pohledu od nás z okna mi to nedalo a musela jsem vyběhnou z foťákem a zachytit to kouzlo okamžiku. Určitě víte že co se sluníčka týká, východu a západu obzvláště, je každá minuta jiná a tak jsem na košilku hodila bundu a ...

No není to krása?

 Samozřejmě moje fotografické umění je stále na počátku, ale zachycení toho krásného okamžiku se snad povedlo :-)

Domů jsme se vrátili po krásném dni akorát když zapadalo sluníčko a tak jsem z auta běžela hned pro foťák, abych zase stihla zachytit tu krásnou barevnost západu slunce.

 o pár minut později

A východ měsíce tu dnešní sérii krásně zakončil.

Málokterý den si vychutnám tu krásu jako já tento pátek.