úterý 30. června 2015

Vila Tugendhat

Ač jsem na škole měla architekturu, nikdy mě tato stavba nelákala natolik, abych se do Brna vydala na prohlídku. Nikdy jsem nebyla natolik bohém, abych pochopila myšlení architektů a tolerovala jejich často chybějící smysl pro realizovatelnost jejich představy v praxi.

V lednu letošního roku byla na firemním meetingu naše kancelář oceněna jako jedna z nejlepších a oceněna poukazem k návštěvě této vily. Den před termínem návštěvy jsem na internetu hledala informace o vile, abych se dozvěděla něco o zajímavostech této stavby.

Vila Tugendhat je unikátním uměleckým dílem představujícím novátorské řešení ve smyslu konstrukce, prostorového uspořádání, interiérového vybavení, technického zázemí a začlenění stavby do přírodního rámce. Poprvé v dějinách architektury zde byla v privátním domě užita ocelová nosná konstrukce v podobě subtilních sloupů na půdorysu kříže. Autorem návrhu z let 1928-1929 je německý architekt Ludwig Mies van der Rohe (1886-1969), od roku 1938 žijící v USA. Jeho výrok „méně je více“ je příznačný pro čisté formy a práci s materiálem. Sklo, ocel a beton jsou atributy Miesova „internacionálního stylu“, který ovlivňuje architekturu až do současnosti.


Na návrzích nábytku, koberců a textilií (barevnost, materiály) se podílela Miesova spolupracovnice, designérka Lilly Reichová. Sedací nábytek je převážně z trubkové a pásové oceli (křesla a židle typu Tugendhat, Barcelona, Brno a MR 20). Autorem řady skic k nábytku a interiérům byl Sergius Ruegenberg, který s Miesem spolupracoval také na návrhu barcelonského pavilonu. Vestavěný nábytek a část volného mobiliáře vyrobila brněnská firma Standard bytová společnost architekta Jana Vaňka.


Manželé Greta a Fritz Tugendhatovi, pocházeli z německých židovských rodin průmyslníků a obchodníků. Gretin otec, Alfred Löw-Beer, daroval dceři v březnu 1929 exkluzivní stavební parcelu, která byla součásti pozemku za Löw-Beerovou vilou a skýtala nádherný pohled na město. Architekt Mies van der Rohe přijel do Brna v září 1928 a nadšen polohou parcely, ale i vynikající úrovní brněnské architektury, zakázku přijal. Kultivovaní klienti respektovali jeho vizi, přičemž finanční limity nehrály významnou roli. S projektem se seznámili 31. 12. 1928 a stavět se začalo v polovině roku 1929. Stavbu realizovala brněnská stavitelská firma bratří Artura a Mořice Eislerových. Rodina se nastěhovala před vánocemi 1930.


Manželé Tugendhatovi si bohužel dům dlouho neužili. V předtuše budoucího dění odešli v květnu 1938 do Švýcarska a v lednu 1941 pak do Venezuely. Za války se dům stal majetkem Německé říše a v dubnu 1945 jej zdevastoval jezdecký oddíl sovětské armády. V této době došlo k největším škodám na interiéru a vybavení vily :-(

Do roku 1950, kdy se stala vila majetkem státu, zde působila soukromá škola tance a rytmiky. V letech 1950-1979 byl ve vile provozován léčebný tělocvik. První snahy o záchranu domu v 60. letech, kdy Brno několikrát navštívila Greta Tugendhatová, ztroskotaly. V roce 1980 přešla vila do majetku města Brna a v letech 1981-1985 proběhla její první obnova a rekonstrukce, která ji fakticky zachránila.



Co mě nejvíce zaujalo bylo technické zázemí domu, které bylo v té době naprosto , jako např. kombinace teplovzdušného vytápění a chlazení, elektrické spouštění velkoplošných oken či fotobuňka u vstupu.


Po listopadu 1989 byl objekt krátce zpřístupněn veřejnosti. V srpnu 1992 zde probíhala jednání o rozdělení státu. Od roku 1994 je vila ve správě Muzea města Brna, které ji zpřístupnilo veřejnosti jako instalovanou památku moderní architektury. V letech 2010-2012 proběhla druhá památková obnova a restaurace stavby.


V interiérech jsou užity vzácné a exotické materiály. Onyx byl vytěžen v pohoří Atlas v severním Maroku, travertin v Itálii. Exkluzivní exotické dřeviny pocházejí z jihovýchodní Asie (palisandr, zebrano, makassarský eben). Nosné sloupy jsou z německé oceli. Na terasách mají mosazný kryt patinovaný do bronzu v barvě mědi, v hlavním obytném prostoru mají mosazný pochromovaný plášť s vysokým leskem. Na podlahách v hlavním obytném prostoru a v ložnicích je položeno smetanově bílé linoleum DLW (Deutsche Linoleum Werke). Sklo vyrobila sklárna v Chudeřicích v severních Čechách. Keramické dlažby a obklady značky RAKO byly rovněž československé výroby.

Poslední pohled na vilu z venku se nám naskytl ze zahrady.


Vilu můžete navštívit kromě pondělí každý den, ale doporučuji rezervovat si termín prohlídky dopředu. Prohlídky s průvodcem jsou po hodině od 10 do 17 hod. (poslední prohlídka)

I. okruh STANDARD (obytné prostory vily) 3. nadzemní podlaží – tzv. ložnicové patro (horní terasa; vstupní hala; rodičovská sekce; dětská sekce) 2. nadzemní podlaží – hlavní obytný prostor; přípravna, kuchyň, zahrada cena: plné vstupné 300,- Kč

II. okruh TECHNICKÝ (obytné prostory vily a technické zázemí vily) rozšíření I. prohlídkového okruhu o technické zázemí vily (strojovna vzduchotechniky; kotelna; strojovna pro elektrické spouštění oken; prádelna; fotokomora; trezor na kožichy) cena: plné vstupné 350,- Kč

V otevírací dny lze zakoupit časově neomezenou vstupenku do ZAHRADY za 50,- Kč.

1 komentář:

  1. Tak to já bych se tedy jela podívat s nadšením - zatím jsem se tam nedostala - když byla cesta do Brna, nebylo už volné místo na prohlídku...
    Andrejko, měj hezký večer. Helena

    OdpovědětVymazat

Děkuji všem za návštěvu, moc mě těší jestli se vám tu líbilo. Vážím si každého vašeho komentáře :-)