Dnes jsem měla zajímavý den!
Včera před spaním jsem koukala na počasí a na dnešek bylo slibované sluníčko, takže jsem se těšila na prima den :-)
Měla jsem spousty plánů a tak jsem se ráno probouzela s myšlenkou že už svítí sluníčko a že bude potřeba připravit skleník na další sezónu (to bylo v plánu na dopoledne) a odpoledne jsem měla v plánu pokračovat v renovaci mísníku do ložnice.
Po snídani se mě můj muž ptal jestli chci jet s ním a mým taťkou odvézt do sběrného dvora naši starou ledničku a nějaké kartony a igelity. Samozřejmě jsem nadšeně souhlasila :-D Načež můj muž chladil mé nadšení, že ale zůstanu před bránou dvora. Ví že pokaždé když s ním jedu šmejdím, co bych si odsud odvezla :-D.
Jako každou sobotu byl dvůr plný aut co něco přivezly, ale mé zraky hned upoutalo auto s přívěsným vozíkem na kterém byla matrace a nějaký na prkna rozložený starý nábytek. Ani nevím co mě to napadlo, resp. co mi dodalo odvahy, se zeptat zda je to opravdu pozůstalost a jestli nemají ještě nějaký nábytek co by chtěli odvézt do sběrného dvoru :-)
Pán byl trochu překvapen když jsem mu řekla že ráda renovuji stará nábytek a že mi opravdu nejde o starožitné kousky, ale více byl nadšen myšlenkou že by se s tím nemusel vézt na káře za autem a tak mě pozval ať jedeme s nimi. Můj muž měl asi chvilkovou slabost protože neodporoval a tak jsme vyrazili za pánem.
V domě po jeho rodičích jsem objevila několik kousků, které jsme si odvezla a kdyby mě můj muž i s mým taťkou nehnali do auta sel slovy "už to nemáme kam dát!" tak bych snad ještě něco odvezla :-)
Do auta by se ještě něco vešlo :-D
Když jsme věci nakládali, přijel kluk se kterým se známe, že ten pán co mi ty věci nabídl je jeho táta :-) Náhoda? Nebo osud? :-D ;-)
Do auta se tedy vešly dvě menší skříňky, jedna rohová skříň, jedna toaletka ze které plánuju vyrobit kuchyňku pro neteř, jeden noční stolek, čtvercový stoleček na budoucí terasu akorát pro dva, dvě křesla, věšák a polička, zrcadlo v rámu a váhy i se závažíčky.
Zítra přidám článek o renovaci křesel. Samozřejmě mi to nedalo a i z důvodu místa jsem se dala do rozborky křesla. Jedno už mám téměř na prvočinitele rozebrané. A do jedné ze skříněk už jsem se taky pustila. Zítra pokračování a těšte se na článek ;-)
Tak to je paráda!!!Někdy si člověk dodá odvahy ani neví jak. I mně se kolikrát stalo, že jsem takhle oslovila cizí lidi( ikdyž ne v tomto směru, že by se jednalo o nábytek)a pak jsem se tomu divila!! :-) Někdy to tak asi má být!
OdpovědětVymazatSuper kousky, už se těším na fotky z renovace.
Dančo díky :-) Mě rodiče od mala učili abych se nebála zeptat na to kolik je hodin nebo si sama koupit zmrzlinu. A za to jsem jim v životě byla několikrát vděčná. Nezdráhám se zeptat na cestu a pod. Koukni na další článek, je tam první renovace z dovezených kousků ;-)
VymazatAndrejko, ty jsi moje krevní skupina. Také jsem už takto oslovila a domů jsem si nesla starý kousek. Za zeptání člověk nic nedá - jdu se podívat jak to dopadlo.
OdpovědětVymazatIva
:-D Ivi i já jsem ráda, že u tebe mám pochopení ;-)
VymazatKrásné věci a pěkná záliba,ve tvém věku mě to taky děsně bavilo,renovovat a předělávat a přešívat....ted spíše něco moderniho,jednoduchého ala skandinávie....Tobě držím palce,ať se daří a tesim se na fotku kresilek v novém kabatku...
OdpovědětVymazatKatka z Českého ráje