Podzimní dekorace

Začátkem tohoto týdne jsem už naplno pocítila podzim.

Projevuje se to u mě třeba tím, že začínám přemýšlet nad tím, jak si zútulním bydlení :-)

V pondělí jsem v Německu natrhala šípky, v úterý v Brně otrhala pár oranžových bobulek z keře, ve středu si ze zahrádky přivezla padaná jablíčka a dneska z běhání jsem doběhla s hrstí žaludů v dlani :-)

Na základ jsem použila keramický kruh vlastní výroby, který jsem vyplnila senem. Už je to letos třetí dekorace, s tímto základem. Na jaře se slepičkami a vajíčky, v létě s klasy obilí a levandulí a teď podzimní.

Nevím jak vy, ale já když dělám jakoukoli dekoraci, vytvářím ji tak že postupně pokládám jeden druh po druhém až vznikne celek, který působí ledabyle :-)

No a takhle vypadá výsledek.

Merkur

Stavebnici české výroby Merkur zná v Čechách snad každý.

Myslím že každý z nás, pokud jste jí neměli doma, tak jste se s touto kovovou stavebnicí v dětských letech alespoň setkali.

V muzeu v Polici nad Metují, v "rodišti" Merkuru, si můžete prohlédnout několik stovek unikátních modelů, postavených právě z Merkuru.

Vystavené modely jsou převážně dílem Jiřího Mládka, který je největším sběratelem této stavebnice v Česku a jehož model "Ocelového města" je od roku 2008 zapsaný v Guinessově knize rekordů. 

Na výstavě jsou k vidění významné české stavby jako např. Ještědský vysílač, Petřínská rozhledna, hrad Karlštejn... ale i několik známých evropských staveb. 

Mezi dalšími exponáty jsou například Wichterleho čočkostroj, obří Ježek v kleci, funkční tiskárna, rypadlo jeřáb. Různá letadla, traktory, mosty, železnice... Každý si najde to své. Kamarádky přítel se tam u jednoho exponátu rozzářil jak malé dítě u vánočního stromu a prohlásil "tohle jsem vždycky chtěl mít doma" :-D 

Návštěvníci si v herně muzea mohou pod heslem "Kdo šroubuje, nezlobí :-)" pohrát a dokonce na místě mohou postavit svůj vlastní model a ten pak vystavit mezi ostatní.

Výstava zahrnuje celou historii této oblíbené stavebnice, nejstarší vystavené exponáty se datují až do doby kolem roku 1920. A co mnozí nevědí, děrované kovové dílky se u nás vyrábějí dodnes. Podzim je ideálním časem na víkendové rodinné výlety, takže kdo máte stavebnici Merkur rádi, určitě si do Police nad Metují udělejte výlet :-)

Možná by bylo zajímavé udělat průzkum kolik dětí tato stavebnice ovlivnila natolik, že se rozhodli jít studovat strojní průmyslovku :-) Já si třeba myslím, že mě stavebnice Lego ovlivnila, protože už jako malá jsem pečlivě skládala jednotlivé dílky do vazby, abych to měla staticky tuhé a rozčilovala se, když to někdo nedělal :-D Pro ty co nevědí, tak mám vystudované pozemní stavitelství ;-)

Táborská setkání 2016

Musela jsem prohledat svůj blog, protože jsem si myslela, že jsem v minulosti už o táborských slavnostech psala, ale nenašla jsem, takže...

Tento víkend, jakožto každý rok v půlce září, se v husitském Táboře konají historické slavnosti. Celé město, nejen historická část s několika náměstími propojenými křivolakými uličkami tento víkend ožívá historií první poloviny 15. století jako připomínka doby vzniku města.

Oslavy začínají už dnes večer kostýmovaným průvodem, kdy je husitský vojevůdce Jan Žižka z Trocnova doprovázen početnou skupinou svých věrných bojovníků. Za rachotu bubnů, pokřiků "Žižka je náš bratr věrný..." a světel pochodní se průvod z centra města přesune na náměstí, kde je slavnost oficiálně zahájena. Tento noční průvod je velmi emotivní a stojí určitě za to přijet do Tábora již v pátek.

Po té je možné navštívit i noční středověké tržiště, které díky tmě a světlu ohňů má také úplně jinou atmosféru než další dny přes den. Tam je možné ochutnat dobové pokrmy jako třeba pohankové či zelné placky, chleba se škvarkama a nebo popít medovinu.

Sobotní dopoledne patří zejména dětem a opět trhům, které jsou rozprostřeny hned na třech náměstích.

Odpoledne je na programu třeba rytířský souboj na koních. Sledovat tu nádhernou souhru koňů se svými jezdci je moc pěkné. Tedy když to nevidíte tři roky po sobě, to už je pak otrava :-D

Historické slavnosti jsou doplněny v pátek a hlavně v sobotu koncerty známých zpěváků a kapel. Letos se těším třeba na sobotní vystoupení skupiny Jelen.

V sobotu nebude chybět ani ohňostroj nad vodní nádrží Jordán.

Loni poprvé byla do programu zařazena žebrácká ulička. My jsme ji nestihli, ale z doslechu vím, že měla velký úspěch, takže letos ji chci také projít :-)

Neděle je ve znamení doznívajících slavností. Poslední možnost navštívit dobové tržiště a podívat se na vybrané památky, kde je vstup zdarma.

Kdo by jste o návštěvě Tábora tento víkend uvažoval, tak tady je program slavností. A dejte mi vědět, ráda poznám své čtenáře osobně ;-)

Na zahradě je stále dost práce

Nevím jak vy, ale já už začínám být z té práce na zahradě letos unavená...

Před dvěma roky si rodiče mého muže pořídili zahrádku. Bohužel krátce po té jim zdraví nedovolilo se o ni starat a tak nám k naší zahradě přibyla ještě starost o "externí" zahradu.

Loni tam byly vysazeny rajčata, cukety, lilky aj. a tam bylo třeba tam jezdit zalévat. Ve výsledku kdyby jsme si tu zeleninu koupili na trhu, vyšla by jistě levněji :-(

 Letos poprvé máme skleník a rajčata a papriky jsem tedy vysadila do něj, abych nemusela denně jezdit zalévat. Okurky se mi loni dobře dařily u jižní zdi domu, ale letos jsem se dala do skleníku, což byla asi chyba, příští rok jim najdu zase místo venku, ve skleníku je to nepřehledná džungle!

Rajčata také jednu chvíli vypadala že mají nade mnou přesilu, až jednoho dne přijel brácha s rodinou na návštěvu a místo posedávání si vzal nůžky a skleník mi vyplenil :-D Vypadalo to hrozně, ale je pravda že kdyby nezasáhl, tak bych asi z úrody nic moc neměla a ta džungle by mě odradila od práce ve skleníku.

Já jsem kozel zahradníkem, co všechno co se zahrady týká dělá systémem pokus omyl a nebo kdo co poradí, nebo co vyčtu na internetu. Učím se za pochodu řekla bych :-D

O zpracovávání úrody z letošního roku ještě článek chystám, ale chtěla jsem se vám pochlubit zástěrkou, kterou používám na zahradě a která mi práci hodně usnadňuje.

Nápad na ušití zástěrky vznikla už asi před třemi roky, když se rodila naše zahrada kolem domu. Pořád jsem řešila "kde mám ten provázek", "kam jsem položila ty nůžky", "kde zůstal mobil" "hepčí, potřebuji kapesník" :-D A tak jsem si postupně zapisovala co bych vlastně potřebovala mít u sebe. Když totiž pracuji na zahrádce v létě často nemám na sobě nic co by mělo kapsu a tak jsem navrhla zahradní zástěrku.

Zástěrka prošla jistým vývojem. Tvar i velikost bylo třeba vychytat, aby nelichotivě neodstávala. Umístění kapes a úchytek bylo vymyšleno tak aby při práci věci v kapse nepřekáželi třeba při ohýbání.

Nejsem první, kdo zahradní zástěrku vymyslel, ale tahle je mnou vymyšlená a ke spokojenosti mé a nyní už i mých kamarádek používaná :-)

Kdo jezdíváte na výstavy ohledně zahradničení jistě znáte nějaké výrobce oděvů vyvinutých speciálně pro práce na zahradě. Funkčně se mi moc líbí například výrobky firmy Engelbert strauss, která se sice specializuje obecně na pracovní oděvy, ale řadu zahradního oblečení má také pěkně propracovanou do detailů.

Spousta kapes, odvětrání a nepromokavé části na kolenou a pod.

Já mám od této firmy zástěru s laclem na keramiku. Při točení na kruhu je člověk špinavý raz dva :-D

A další neopomenutelnou věcí která je nezbytná pro komfortní práci na zahradě jsou kvalitní rukavice. Někdo tvrdí že s rukavicemi dělat nemůže, já zase nemůžu v práci ukazovat ruce zničené prací na zahradě :-)

Máte někdo zkušenost s těmito od Mountfieldu? Sahala jsem na ně v obchodě a jsou příjemné, ale nevím zda se brzo nerozpadnou... Přece jen kvalita zn.Mounfield...

Jak to máte vy? Máte při ruce vše potřebné co na zahradě používáte? Máte speciální oblečení na zahrádku? Používáte kvalitní rukavice?

Hrnčířské trhy Beroun - podzim 2016

Tak se přiznejte... jsem zvědavá kolik z vás bylo tento víkend v Berouně ;-)

Pamatuju si jak jsem (tuším předloni) přijela z jarních hrnčířských trhů v Berouně se spálenými rameny a dekoltem. To dnes nehrozilo, ale zase hrozil úžeh i úpal. I když jsem byla oblečena opravdu letně a doplňovala tekutiny, horko bylo tedy pekelný! Lepší by bylo u vody, ale zase nechat si ujít tuto akci?

Nene, těšila jsem se od jara, protože tehdy jsem plánovala jet, ale nevyšlo to. A taky ty podzimní pro mě mají větší váhu. Přes léto keramiku nedělám, dávám si tvůrčí pauzu, abych se namotivovala k další práci a v Berouně ty nápady jen naskakují a já mám pocit, že musím zkusit to či ono a nevím co dřív. Než jsem začala psát tento článek, musela jsem si ještě za čerstva naskicovat nápady, kterou jsem v Berouně nasála.

Znáte to jak přicházejí nápady? Stačí pohled na nějakou barvu, strukturu, nebo detail a vám se najednou v hlavě zrodí nový nápad. U mě to pak nějakou dobu trvá, než dojde na realizaci, ale ta radost když to dopadne přesně jak jste si to v hlavě vysnili... :-)

Ale dost povídání, pojďte se pokochat vy co jste do Berouna nedorazili ;-)

Samozřejmě jsem nefotila všechny stánky, ale jen ty co byly mému srdci nejbližší :-)

Tady u stánku Palíšků jsme koupili hrníček se sovou pro maminku mého muže, protože ona sovy sbírá.

Samozřejmě jsem si musela udělat radost a něco koupila i sobě. Nevím čím to je, ale ta keramika maďarských prodejců mě vždy zaujme o stupeň více. Je taková zajímavá, neokoukaná :-) Tady v tomto stánku jsem si koupila krásný velký hrnek ve francouzském stylu.

A k té nádherné podívané hrála skvělá kapela Circus Problem :-) Bavilo mě sledovat kolik lidí nenechali klidnými a pohupovali se do rytmu :-D

U Kočků nemají jen krásnou keramiku, ale i výborné topinky! Té vůni, která se line od stánku jen málokdo odolá :-)

U několika stánků měli keramické petrolejky. Kdyby se mi domů stylové hodila, tak těmto bych neodolala.

Myslím že každý kdo trhy navštívil si našel ten svůj "šálek kávy" :-D Ať už hledal šálek na kávu, nebo třeba monument na zahradu.

Keramické loutky byly také k vidění u více stánků a vždycky byly nádherné :-)

Jako vždy i dnes jsem odjížděla příjemně naladěná. V takovém příjemném opojení :-)

Akce na víkend 10.-11.9.2016

Blíží se víkend, kdy budu potřebovat skloubit dvě akce najednou :-)

V Berouně se koná již tradiční podzimní trh, kde svoje práce z keramiky a porcelánu představí několik stovek keramiků z celé ČR, ale i ze zahraničí.

Jedná se o opravdu velkou akci, která zabírá celé prostranství berounského náměstí i přilehlých uliček a na kterou se sjíždějí lidi z celé republiky.

Pro mě jako milovníka keramiky je to nejen možnost pokochat se skvostnými díly zručných "kolegů", ale i možnost nakoupit užitnou keramiku či porcelán bez toho aniž bych se stresovala v jakém stavu mi to pošta doručí :-)

S kýmpak se v sobotu v Berouně budu moct potkat? :-)

***

A druhá akce, která mě láká a kterou jsem již několikrát v minulosti navštívila je For Dekor & Home

Pro vás, co by vás tato akce také zajímala, nabízím dvě čestné vstupenky :-)

Kdo by jste měl zájem stačí napsat ;-)

Pizza na ohni

Že dělám domácí pizzu už víte.

Dlouho jsem v hlavě nosila nápad zkusit ji udělat v krbu na kameni. Říkala jsem si že by to mohlo být podobné jako z pece na dřevo.

A opravdu ano! Je výborná!

Zkusili jsme ji teď o víkendu.

Když je teplý letní den a jsme doma, tak trávíme čas na zahradě a pod pergolou snídáme, obědváme i večeříme. A pizza si myslím je ideální letní večeří.

Jak jsem psala v receptu, používám na pizzu speciální vysokolepkovou mouku, takže těsto jde krásně vytahovat v ruce.

Když jsem před mnoha lety byla v Londýně, viděla jsem poprvé a naposledy v řetězci pizzerií zvané Pizza Hut že v okraji pizzi byl uvnitř zapečený sýr. Jestli se nepletu, je to jejich specialitka, nikde jinde jsem se s tím nikdy nesetkala! 

A jelikož je to moc dobrá vychytávka, zkusila jsem ji i u nás doma ;-).

Můj muž má nejraději sýrovou pizzu na smetanovém základu a když je takto vyvýšený okraj, alespoň smetana nevyteče.

Na smetanu pokladu kolečka cibule pro lepší chuť. Na to nastrouhám goudu a pak doplňuji sýry které mám zrovna v ledničce. Vždycky se z legrace ptám, zda chce "tre, quattro nebo cinque formaggi" :-)

Po té jsem pizzu i s alobalem přenesla na rozpálený kámen a zavřela krb. Za cca 10minut byla pizza hotová.

Krásně zlatavý okraj a ta vůně... I chuťově byla díky této tepelné úpravě jiná, lepší ;-) Dokud nám počasí dovolí, nebudu ji dělat jinde než v krbu :-)

Město lidem, lidé městu

Jestli máte rádi pouliční akce a zábavu jako já, vyražte ještě dnes na festival do Českých Budějovic. Koná se tam čtvrtý ročník akce s názvem "Město lidem, lidé městu".

Já jsem akci navštívila včera poprvé a už podle stránek mě akce zaujala a tušila jsem že nebudu zklamaná. A nebyla! :-)

Auto jme zaparkovali na parkovišti u sportovní haly. I přes to že se na nedalekém výstavišti konala "Země živitelka", našlo se zde několik volných míst.

Prošli jsme parkem a přes Vltavu a Malši jsme se dostali k rohu České ulice u restaurace s názvem Potrefená husa.

Už byl vidět první stánek, rozprostřený přírodní travní koberec a nafukovací bazének s napuštěnou vodou pro děti uprostřed ulice :-) Za ním následovali další stánky s dobrotami. Na své si přišly gurmáni, ale hlavně vyznavači veganství, vegetariánství a ti co jedí raw a bezlepkovou stravu. Zkusila jsem bezlepkový bramborák sypaný kozím sýrem.

U stánku "Naše farma" jsem si pak dala domácí broskvovou limonádu.

Nádherná byla i výzdoba ulic.

V Krajinské ulici to je více o workshopech.

Můžete si udělat květinovou čelenku, nebo květinovou brož u stánku Eufloria kde moc milá paní v očekávání pomáhala s výrobou dětem.

Pro mě bylo velkým lákadlem vystoupení BudeCirkusu.

Akrobacie na šále se mi moc líbí a kdyby měli kurzy i u nás v Táboře, tak bych asi neodolala je navštívit :-)

Nabídku na vyzkoušení si akrobacie na místě jsem nevyužila, ale nemohla jsem si nevyzkoušet udělat si kolem sebe mega bublinu.

Na Piaristickém náměstí jsem se také vyblbla u výrobníku bublin, který chrlil stovky malých bublin za minutu :-)

Myslím že každý bez ohledu na věk si tam najde to svoje.

Kdo máte Budějovice v rozumné vzdálenosti a nevíte co s odpolednem či podvečerem, tak doporučuji vyrazit :-)

Cuketová roláda

Jestli řešíte jako já "co s cuketou", zkusili jste roládu?

Já jsem v týdnu na instagramu zahlédla roládu z cukety a vypadala dobře, tak jsem si našla recept a zkusila ji.

Cca půlka velké, nebo celá menší cuketa se nastrouhá i se slupkou na hrubém struhadle, rozprostře se na utěrku, posolí se a nechá se aby z ní vody nasákla do utěrky.

Po té se ještě "vyždímá" a poměrně špatně se z utěrky sebere do zadělávací mísy. Jestli máte někdo lepší vychytávku sem s ní ;-)

K cuketě se přidá vajíčko, cca 2 lžíce hladké mouky, sůl a podle chuti pepř. Příště zkusím přidat i česnek.

Připravená směs se rozprostře do tvaru obdélníku na pečící papír na plech a peče se na 180st. 20min. v troubě.

Ihned po upečení dokud je ještě teplá se sroluje jako když děláte sladkou roládu z těsta a nechá se takto vystydnout.

Po tom co zchladne se rozvine a může se naplnit dle fantazie. Já jsem zkusila pomazánkové máslo, pažitku a plátky šunky.

Po opětovném srolování jsem uložila do ledničky aby se roládka uležela.

Je to zase jiný způsob jak naložit s cuketou. Znáte? Děláte? Čím plníte?

Rybízový džem

Když v červnu začal dozrávat rybíz, plánovala jsem že kromě klasického koláče z kynutého těsta s drobenkou, který dělávala babička chci udělat i marmeládu.

Miluju totiž chuť sladké palačinky, nebo wafle a trpkou chuť marmelády :-)

A na linecké cukroví je samozřejmě rybízový džem taky nejlepší :-)

Nevím jak to děláte vy, já jsem do letošního roku trhala trsíčky rybízu a pak je doma obírala, letos jsem si to zjednodušila a obírala z keříku jen kuličky.

Doma jsem pak řešila jak budu zbavovat džem peciček, když k tomu nemám strojek a dokonce ani sítko přes které bych to pasírovala.

Sítko jsem tedy koupila a první várku džemu pracně pasírovala lžící přes sítko. Až se mi udělal puchýř.

Při druhé várce jsem chytřejší o studium googlu vzala na rybíz tyčový mixer a přes aušusovou silonovou punčochu z Pepca která nebyla na špičce sešitá jsem za pomoci uzlíku udělala lis.

To se projevilo jako lepší metoda. Méně pracná a s vyšší efektivitou :-D

U první várky jsem nakonec přisypala pár kuliček, aby se džem nejevil, jako kupovaná chemická napodobenina džemu :-)

A nebyla bych to já, kdyby jsem skleničky s džemem nechala jen tak. Musela jsem si jich alespoň pár ozdobit, abych je měla hezké a třeba někdy v budoucnu poslouží i jako dárek.