Jak básníci čekají na zázrak

Včera jsme si vyrazili do kina na šestý díl básníků.

Na doporučení kamarádky Kláry jsem rezervovala místa v kině v Soběslavi.

Mluvila o příjemném posezení v gaučích se stolečkem na odložení občerstvení a velkým prostorem na natažení nohou.

Lístky jsem zamlouvala již podruhé :-/

Poprvé jsem je měla rezervované na minulý týden přesně na den mých narozenin, ale bohužel nám to pracovně nevyšlo a tak jsem svoji rezervaci přenechala kamarádce Petře B.

Byla v soběslavském kině také poprvé a i od ní byly na kino i film taky jen kladné ohlasy, takže jsem se těšila, že snad vyjde druhý pokus :-)

A vyšlo to :-) Sice jsme večeři před kinem stíhali jen tak tak, ale stihli.

Po půl osmé jsme krásně zaparkovali přesně před kinem. Moc hezky opravené menší kino s upraveným parčíkem vedle.

Koupili jsme si lístky a ještě se šly projít do parku.

Koho neláká procházka může posedět ve foyer kina, kde je příjemný bar s posezením. Nabídka baru je taky velmi sympatická včetně cen.

Po ujištění že si vybraný čaj mohu vzít do sálu jsem si objednala ovocný čaj s názvem Summer :-)

A pár minut před osmou jsme se se zakoupeným občarstvením odebrali do sálu. Promítač (jak měl uvedeno na visačce), pán s upraveným vzhledem, nám utrhl lístek a nasměroval k místu.

Krása! Kino opravdu působí domáckou atmosférou.

Promítat začali přesně.

Nejsem moc zastánce x-tých dílů, tvrdím, že co má víc jak dva díly tak se to odráží na kvalitě. Ale z recenzí k filmu jsem tušila, že bych nemusela být zklamaná.

Těšila jsem se :-)

Byla jsem zvědavá na Lindou Rybovou, která opět hrála takovou tu jemnou éterickou ženu. Další moje oblíbená herečka Eva Holubová měla ve filmu skvělý herecký výkon :-D Moc mě pobavila a moc jí to slušelo!

Na hercích jako Pavel Kříž, David Matásek, Lukáš Vaculík nebo Tereza Brodská bylo zajímavé sledovat jak stárnou (kdo ne, že?) :-D

Můžete se podívat na trailer filmu nebo si přečíst recenze na ČSFD.

Já za sebe kino v Soběslavi i film Jak básníci čekají na zázrak vřele doporučuju:-)

Domácí celozrnné bulky

Kdo z vás dělá domácí pečivo? Chleba, rohlíky...

Já moc často ne, řekla bych spíš že jen občas. Samozřejmě je to kvůli času a kdyby to šlo, raději bych ty suché rohlíky a chleba co se třetí den nedá jíst vyměnila za kvalitní a dobré pečivo z domácí produkce, ale...

Když máme čas od času studenou večeři, což jsou v našem podaní sýrové, nebo uzeninové hody od malovýrobců, tak k nim ráda peču domácí pečivo.

Na internetu jsem našla recept, který jsem si jak je u mě dobrým zvykem přizpůsobila a peču tak svoje na půl celozrnné bulky :-)

Připravím omládek ze 100ml vody, lžička sladěnky, 130g hladké mouky, 15g droždí.

Po tom co vyběhne ho přidám k

200g celozrnné mouky

230g hladké mouky

dvě lžičky soli

100ml vody

40ml oleje

125ml kysaného podmáslí

Vše nechám vykynout na teplém místě. 

Jsem nedočkavá, takže kynutí vždy urychluji. V zimě dávám mísu na radiátor nebo na kamna a když se netopí, tak poslouží větší mísa s teplou vodou do které mísu s kváskem ponořím :-)

Po tom co těsto pěkně vykyne si ho vyndám na vál, kde ho rozdělím na cca 10 dílů.

Pak každý díl vezmu do ruky a zpracovávám v ruce tak že horní část vypínám tak že kraje bulky prsty podsouvám pod bochánek.

Na plechu je před pečením ještě naříznu a některé posypu sezamovým semínkem.

Po cca 20min pečení na 200st. vypadají jako sluníčka :-)

Máte podobný recept, podělte se se mnou :-)

Nákupní horečka

Shopping fever 2016! Kdo nevíte o čem chci psát, tak vězte že tento víkend (15.-17.5.) probíhá celorepubliková akce kde spousta značkových obchodů se zapojila do slevové akce.

Ne že bych byla nákupní maniak, ale co se nákupů týká, tak samozřejmě ráda využiju slevové akce, kdy se dá něco koupit výhodněji :-)

A jelikož v tomto termínu probíhala i výstava karavanů v Letňanech a tak jsem se svým mužem a kamarádkou Petrou B. vyrazila do Prahy.

Peťu jsme vysadili na Černém Mostě a jeli se podívat na výstavu.

Z výstavy mě nejvíc zaujal doplňkový program v podobě stánku Barth racingu kde byla k vidění bugina Josefa Macháčka.

Je pěkný zážitek moci si osahat jaké šrámy auto utrpělo, detailně a z blízka si prohlédnout jaká je kabina uvnitř a ucítit toho duchy Dakaru na živo :-)

Po cca 2,5 hodince jsme Petru vyzvedli v CČM a přesunuly se na Chodov.

Tam jsme se posilnili obědem a vydali se po obchodech.

Opět jsem se utvrdila, že "dobrý obchod" dělá dobrá prodavačka! Můžete vejít do obchodu, kde mají krásné zboží, ale když natrefíte na prodavačku co jí její práce nebaví a nebo je nevhodně vlezlá, tak nekoupíte :-( Ale jen v obchodě, kde se cítíte příjemně zůstanete nakupovat.

Moc příjemně jsme se cítili v parfumerii Sephora, kde bylo spousta prodavaček a příjemně naladěných. Petra sehnala co potřebovala a my jsme si vybrali několik vůní do koupele.

V obchodě Odd Molly jsme si prohlédly a osahaly krásné kousky. Tato značka je všem milovnicím BR známá z eshopu, ale osahat si jednotlivé kousky a vyzkoušet si jak sluší můžete v jejich obchodě na Chodově, kde jsme se také cítili dobře.

Pokud by jste někdo chtěl využít na nákup u nich kupon na slevu 25%  který platí do 16.6.2016 ozvěte se mi!

No a nejvíce času jsme strávili v obchodě Promod, kde jsem Petře tak trochu vyčetla, že jsem myslela, že mi najde nějaký kousek, co bych si já sama nekoupila, ale že mi bude slušet. Možná to slyšela prodavačka, ale možná že ani ne, ale najednou mi povídá "nechcete zkusit tuhle tuniku"? A já na to že proč ne. Tím se spustil kolotoč toho že mi do kabinky nanosila postupně tak půlku zboží co měly na krámě a já zkoušela, můj muž to fotil a Petra hodnotila :-D

Při vzpomínce na to tak mi Peťa pomáhala v kabince s oblékáním se musím smát :-D Navlíkala mi trička a tuniky přes hlavu a já po asi třetím vršku kdy jsem pracně hledala díry na rukávy a snažila se do nich nalámat ruce jí povídám "nepřipravuj mi tu tuniku takhle na hlavu, já jsem zvyklá do toho lézt nejříve rukama" :-D Došlo mi že je zvyklá z oblékání svých dětí :-D

Celý den bych hodnotila jako velmi podařený :-)

Velké díky za průběh dne patří nejen Petře která opět nezklamala, ale i mému muži za trpělivost (kterou obdivovaly i prodavačky) i za hojnou fotodokumentaci celého dne :-)

Snídaně

Taky si rádi vychutnáváte snídani? Nebo snídáte za pochodu, jako já v týdnu?

Běžný pracovní den u mě vypadá tak že vstanu, obleču se, umyji se a připravím snídani pro svého muže. Udělám mu svačinu do práce a sobě do práce připravím snídani, kterou pak jím u počítače. Vím není to ideální ale můj žaludek ráno vstává ještě déle než já a tak je schopen přijímat stravu tak za hodinu a půl od mého probuzení :-)

O to víc si užívám snídaní ve volný den. Když můžu ráno vstát a v klidu si rozmyslet na co vlastně dneska mám chuť...

Takhle u nás vypadají víkendové snídaně ;-)

Domácí celozrnné bulky a sýrový talíř

Pro někoho nepřípustné, ale já si ráda dám takovýhle obložený talíř k snídani. Ráda si vše nazdobím na talíř a pak pomalu střídavě ujídám.

Klobásky od řezníka a sýry od farmáře

Vajíčka na různé způsoby jsou také více méně výsadou víkendových snídaní :-)

A sladká snídaně to je oblíbená volba mého muže

Občas si dám i něco zdravějšího :-) Hlavně když se po snídani chystám jít běhat.

Tvarohová pomazánka s na dýňovém chlebu

A jak vypadají snídaně u vás? Napadlo mě uspořádat soutěž!

Udělejte si o víkendu snídani podle vašich představ a podělte se s námi o ní alespoň co internet dovolí :-)

Na svůj blog napište článek o tom jak a co snídáte nejraději. Dejte tam odkaz na moji výzvu k soutěži a mě dejte info, že je článek o vás na blogu ideálně komentářem pod tento příspěvek.

Kdo nemá vlastní blog, zašle mi fotku spolu s krátkým úvodním textem ke mě na email a já došlé emaily poskládám do článku, který zveřejním.

Odměnou vám bude nejen vaše snídaně, ale i překvapení ode mne, které vám pošlu po ukončení soutěže a vylosování výherce 26.4.2016

Jarní blešák hospicu

Už po několikáté jsem se vydala lovit poklady na blešák, který pořádá místní hospic.

Jediné co mi kazilo těšení se byl fakt že jsem si ráno musela dát budíka jako do práce :-( Vyrážely jsme ráno brzo, aby jsme se dostali do budovy kde se blešík koná mezi prvními a ulovily tak to nejlepší :-)

Tentokrát jsem doma nechala "nosiče tašek" (poz. red. mého muže) a na lov si vyrazila s kamarádkou Petrou B. Tašky jsem si musela nosit sama, ale zase byla větší legrace ;-)

Ráno při odchodu z domu jsem dostala "kázání" že nemáme dělat ostudu :-D Během dne jsem si na to vzpomněla vícekrát :-D

Na místo jsme dorazily přesně podle plánu a tak jsme čekaly jen chvilku než otevřeli. Měly jsme strategii kam nejdřív a kam potom a kam později. Prodej na blešáku je totiž rozdělen do tématických oddělení.

Já vyrazila jako první k oddělení hraček a plyšáků :-)

Jako první mi padla do oka dřevěná hračka s otočnými kostičkami, kde jsou za sebou písmenka abecedy a za nimi číslice. Na kostičce kde je písmenko jsou ještě tři obrázky začínající na to dané písmenko.

A jelikož odpoledne přišel na návštěvu brácha s přítelkyní a Kristýnkou, tak jsem jí hned ukázala co jsem jí koupila a mělo to velký úspěch! Nevadí že jí ještě nebylo třičtvrtě roku a že na učení abecedy má čas, kostičky se při máchnutí ručičku točí a rachtají, takže je to super zábava :-D Jen jsem jí to musela přidržovat aby to na sebe nepřevrátila :-) 

V oddělení knížek jsem jí ještě koupila knížku klasických českých říkanek a moc hezky ilustrovanou knížku pohádek.

Sobě jsem koupila dva plyšáky. Tentokrát nebyl moc výběr, takže jen tyhle dva.

Taky jsem si koupila náušnice, které se mi krásně hodí k minule zakoupeného náhrdelníku a miniaturu letadélka, kterému se točí vrtule.

Co s ním budu dělat nevím, ale je skvostné :-)

Mezi textilem jsem našla krajku, ve které jsem hned uviděla budoucí polštářek. Velikostně totiž přesně odpovídá. Doma jsem ji naaranžovala na polštář. Krásnej bude, no řekněte :-)

A rámeček na fotky koženého vzhledu s bílým štepováním v okrajích jsem tam taky nechtěla nechat :-)

V oddělení oblečení jsme zkoušely několik kousků, ale nakonec nekoupily nic.

Po blešáku jsme ještě mířily do obuví shánět kožené pohodlné lodičky pro Petru a zjistily jsme že je to větší problém než jsme čekaly. I v obuvích jako třeba Baťa nebo CCC mají jen pár (a to skoro doslova) kožených lodiček, takže jsme nekoupily.

Ale dopoledne jsme si užily skvěle. Já jsem ráno ještě připravila oběd a dala instrukce kdy dát do trouby a na kolik péct, takže když jsem přijela domů, měla jsem hotový oběd.

Po obědě přijel brácha, tak jsem si pohrála s Týnkou.

Prostě parádní den!

Skořicové sušenky "Esíčka"

Mám moc ráda sušenky kterým se říká Esíčka. Důležité je ale to, že jak nemám ráda sladkosti s kakaem, tak vyberu z balení jen ty skořicové a pak musím sehnat někoho kdo dojí ty kakaové :-D

Bohužel dlouhodobým sledováním musím konstatovat fakt, že poměr skořicových a kakaových sušenek v kterémkoli balení je v můj neprospěch :-(

A tak jsem si našla na internetu různé recepty na tento druh sušenek a recept si trochu upravila.

Tady je tedy ten podle kterého je peču já.

Nejdříve nechám v misce rozměknout 100g másla a vidličkou ho utřu s 80g krupicového cukru a jedním vanilkovým cukrem.

Po té smíchám 200g hladké mouky, 50g polohrubé mouky, vrchovatou lžičku prášku do pečiva a dvě zarovnané lžičky mleté skořice. Vše promíchané vsapu do misky k utřenému cukru a opět zpracuju vidličkou. Ke konci je možné těsto "dohňácat" i rukou, nebo to celé dělat v robotu.

Kdo by jste chtěl místo skořicových sušenek kakaové, stačí dát místo skořice stejné množství kakaa.

Já dělám většinou jen takovéhle malé množství , aby bylo k čaji nebo ke kafi. Je to množství tak na 1,5-2 plechy. Sušenky je totiž třeba dávat dál od sebe aby se při pečení nespekly k sobě.

Nedávno jsem si koupila v KIKu razítko a tak jsem ho musela vyzkoušet.

Razítko dělá jen otisk, tak je třeba najít doma něco, co má přibližně stejný průměr aby se sušenka vykrojila. Kdo nemáte skleničku potřebného průměru, nebo klasické kulaté vykrajovátko můžete použít třeba i zavařovací sklenici.

Sušenky peču v předehřáté troubě na 180C asi 15minut.

Rozloučení se zimou

Stejně jako loni jsme i letos na Boží hod velikonoční (tedy velikonoční neděli) jeli na poslední lyžovačku této zimy.

Po bedlivém prostudování předpovědi počasí a kratším váhání zda jet na německý Arber, nebo na rakouský Hochficht jsme se rozhodli opět pro osvědčený Hochficht. Byť je to pro nás plus mínus stejně daleká cesta, tak pocitově je to pro mě na Hochficht kratší a taky jsme měli zkušenost z loňska, kdy v pátek napadlo cca 15cm nového sněhu a sjezdovky byly naprosto prázdné.

V sobotu večer jsme si sbalili věci a naložili ski do auta. Ráno jsme vstali na budíka. Udělala jsem svačinku, nasnídali jsme se a za vycházejícího sluníčka vyrazili.

V 9:15 jsem v automatu kupovala lístky na trajekt :-)

Kdo neznáte, tak vezte že i na Lipně se dá svézt trajektem!! ;-) Je to spíš přívoz, ale symbol na navigaci působí velkolepě :-D

Můžete to i objet po souši :-) Minule jsme to měřili a je to cca 25minut jízdy, ale přívoz je zážitek a stojí to za to ;-)

Přívoz má pravidelný jízdní řád po půlhodině, ale když se dostaví potřebný počet aut (cca 8 osobních) pro naplnění přívozu, tak jede i mimo jízdní řád. Letos i loni jsme nečekali déle než čtvrt hodiny.

Po desáté hodině jsme už stáli na prázdné sjezdovce. Důležitým doplňkem sluneční brýle a svačinka v kapse :-D

Bylo nádherné počasí, výhled až na alpy. Sjezdovky i lanovky prázné, sněhové podmínky na konec zimy hodně dobré!

Po chvíli nás napadlo si zapnout Endomodo :-)

Schválně kdo z vás si taky zkoušel měřit kolik se toho dá najezdit na sjezdovce ;-) Já jsem byla docela překvapená množstvím kilometrů. Změřená rychlost není relevantní protože můj muž neměl nastavenou autopauzu a tak když jsme se fotili a kochali se panoramatama se průměrná rychlost zkreslovala.

 Najezdili jsme cca 30km po sjezdovkách dolu :-)

I jsem se vyblbla a opálila se v obličeji i když na opalování čas nebyl :-D Vystavování obličeje slunečním paprskům probíhalo jen na lanovce ;-)

Vydané kalorie je třeba doplnit a ideálně stylově sekanicí od maminky na níž jsem koupila výborný uzený, která ji s pórkem krásně ovoněa. Jen škoda že letos u nás byly kopřivy malinké a na málo místech.

Domů jsme to vzali přes Globus, kde jsme udělali nákup potravin a zašli si na večeři do jejich jídelny. Dala jsem si roštěnou. Měla jsem trochu obavu aby nebyla tuhá, ale moc jsem si pochutnala.

Doma jsem pak šla spát spokojená po hezky prožitém dni :-)

Razítko hodiny

Před čase jsem v papírnictví objevila razítko... A ne obyčejné :-D

Razítko ciferníku má tvar budíčku!

Jelikož má nahoře očko, nabízí se nápad přivázat si ho k diáři ;-)

Pak už vám neuteče žádná důležitá schůzka ;-)

Bloček, děrovačka a razítko.

Tyhle tři věci jsem dala dohromady a vznikl originální zápisníček.

Pod heslem co není v hlavě musí být na papíře :-D

Je to jedna z drobností, které rozdávám kamarádkám pro radost, když jdu s nimi na kafe nebo na návštěvu k nim domů.

Na netu jsem našla zajímavé nápady jak razítko použít na přáníčka

zdroj Pinterest

doreensdream.blogspot.co.uk

Jarní dekorace

Je to tady :-) Dnes je první jarní den tohoto roku!

V půl šesté ráno nastalo astronomické jaro, jarní rovnodennost.

A jelikož přišlo odpoledne i slibované sluníčko, pustila jsem se do plánované jarní dekorace na stůl a na dveře.

Letos jsem se na stůl rozhodla ozdobit keramický kruh, který používám na různé sezónní dekorace. A jak už jste jistě ode mne zvyklí, tak i tentokrát je v duchu hesla "v jednoduchosti je krása" :-)

Na výplň kruhu jsem použila seno. K dekoraci jsem pak vybrala tři keramické slepičky, výfuky vajíček i půlky skořápek různých barev a peříčka, která jsem koupila už loni a nepoužila.

No a výsledek?

Na dekoraci na dveře jsem toho také moc nepotřebovala.

Stačil mi sám o sobě zajímavý věnec, pár větviček z buxusu, zajíček na dekoraci a stužka s krajkou.

Větvičky jsem do věnce zapíchala, takže to je plastické a nebylo třeba nic lepit ani přivazovat. Vybrala jsem krajku, která je jako vsadka, takže jsem ji mohla použít i na zavěšení věnce.

Za chvíli bylo hotovo a myslím že se povedlo. Co myslíte? :-)