neděle 25. ledna 2015

Větrník podle Ládi Hrušky

Láďovo vaření sleduji od jeho začátků. Občas mě i nějaký recept zaujal, ale ještě jsem (alespoň pokud si vzpomínám) žádný nevyzkoušela. 

Když běžela v TV reportáž o přípravě větrníku v domácích podmínkách dostala jsem na něj chuť, ale ta pracnost mé nadšení ochladila :-D Ale teď je u nás na návštěvě můj taťka, a jelikož všichni máme rádi větrníky, tak mě kluci ukecali :-)


Našla jsem si recept a po zjištění, že to opravdu nebude recept, co bych dala z hlavy, vzala jsem si notebook s sebou do kuchyně a začala si dávat dohromady potřebné suroviny.

Pobavilo mě, že třeba karamelový puding mám doma už dobře 5 let, protože osobně mám nejraději vanilkový a tak dělám jen ten. A ztužovač šlehačky jsem nepoužila už ani nepamatuji, tak se teď hodil :-D


Vzhledem k tomu že recept od Ládi pracuje se dvěma kostkami másla a vzhledem k faktu, že větrníky dělám pro tři max. čtyři lidi, zvolila jsem poloviční porci!
A taky co kdyby se to nepovedlo, že? :-D

Recept začíná zajímavě. Ve vodě se rozpouští máslo. Po vsypání mouky je z toho hmota podobná té co znám na ovocné knedlíky. Do vzniklé hmoty se po vychladnutí zašlehají vajíčka.


Než vychladla hmota udělala jsem náplň číslo 1 :-)
Klasický puding s karamelovou příchutí se po vychladnutí rozmixuje s rozměklým máslem utřeným s moučkovým cukrem.


Těsto se po rozprostření na plech je v cca centimetrové vrstvě.


I když jsem si myslela jak jsem nevytvořila rovnou plochu, při pečení se mi vytvořilo pohoří :-)


Náplň číslo 2 je pouze vyšlehaná šlehačka se ztužovačem. Já jsem poprvé tak vehementně šlehala až jsem z ní udělala máslo. Naštěstí jsem měla ještě druhou šlehačku :-D

Po tom co máme těsto upečené a náplně připravené se v mém případě rozpůlí těsto na plechu a na polovinu se nanese vrstva pudinkové náplně a na ní vrstva šlehačky.

  
Nepotřenou polovinou těsta se to přikryje.

Kdo má rád klasický větrník, bude muset ušpinit ještě další nádobí a udělat karamelovou polevu :-)
Já jsem dělala karamel poprvé, takže jsem nasypala cukr do hrnce a čekala, co se bude dít. Tušila jsem že by se mohlo snadno připálit, takže jsem míchala o 106. Když má karamel tu správnou barvu, vlije se do něj smetana. Pozor na to, reakce je opravdu bouřlivá! Skoro se divím, že jsem to stihla i vyfotit! 


Ještě horký se nalije na na vrchní těsto. Já se bála, aby mi po těch pahorcích nestekl do údolí že jsem si vzala mašlovačku a tou to potírala ;-)

No dvě hodinky utekly jako voda a je hotovo :-)


Nechat odležet a může se konzumovat.


Dietnější verze by šla bez karamelu nebo pro ty co se jim s karamelem nechce dělat, prý je to dobré i jen pocukrované nebo polité čokoládou ;-) To zkusím příště ;-)





úterý 20. ledna 2015

Obrázky do předsíně

Už při plánování chodby, která je díky dispozici do tvaru "Z" jsem měla vymyšlené kde bude věšák, kde polička a kde bude stěna s nějakou dekorací, která nebude zužovat průchod. Jednou jsem na netu narazila na stránky, kde byly různé seskupení různě velkých rámečků s fotkami a to mě zaujalo a řekla jsem si že musím někde sehnat vhodné rámečky.

Líbí se mi C, D, F, I

V obchodech je nabídka různých rámečků, ale ceny obyčejných dřevěných začínají od 60Kč, ty opravdu hezké s profilovaným rámem jsou přes 100Kč... Takže jsem koupi odkládala a čekala na vhodnou nabídku. Koukala jsem i na aukční servery, ale taky nic.

Až náhodou jsem objevila ideální dřevěné rámečky polské výroby. Ceny od 20Kč. Super!


V nabídce byly rámečky tří velikostí klasického formátu fotky (10x15, 13x18 a 18x24cm), dva čtvercové a dva podlouhlé obdélníkové typy rámečku.

Měla jsem jasno, že nechci aby v sestavě rámečků jeden dominantní jako třeba tady v tom případě.


Hledala jsem něco co by bylo pravidelné, ale působilo to nesouměrně.


Takovéhle horizontální dělení a jinak bez pravidel se mi taky líbí :-)



Některé sestavy jsou vyloženě ideální na schodiště



Při hledání inspirace mě zaujalo i tato kombinace rámečku s nápisy na zdi.


Na jednu ze stěn chodby jsem totiž plánovala něco na způsob "pravidel rodiny".

A tak si teď hraju s rámečky. Měním jejich uskupení do různých kompozic.
Pak mě ještě čeká vybrat vhodné fotky a případně upravit barvy rámečku. Ale o tom zase někdy příště ;-)

sobota 17. ledna 2015

Žemlovka

Delší dobu jsem doma měla toustový chléb, který už bylo třeba zpracovat. Stejně jako jablíčka, jejichž slupka přestávala být svěží.
A jelikož jsme dlouho neměli žemlovku, byl dnešní oběd jasný :-)


Žemlovka není jídlo, které by bylo třeba představovat a ani nemám žádnou zajímavou vychytávku, snad jen pár drobností, které dodržuji aby byla taková jakou ji mám ráda :-)


Zapékací misku vymazávám máslem a vysypávám strouhankou. Začínám vrstvou toustíků namočených v mléce s rozšlehaným vejcem. Vrstvu jablíček tvořím pokladenými plátky, které ještě postrouhám jablíčkem, aby vrstva byla plnější. Posypu skořicovým cukrem a pokračuji další vrstvou toustíků.

Končím vždy vrstvou toustíků, které posypu skořicovým cukrem a pokud mi zbude zaleji mlékem s vejcem.


Peču dozlatova, tak aby horní vrstva byla lehce křupavá. Pak vyndám, potřu horní vrstvu máslem a dám ještě na 5 minut do trouby. Horní vrstva tak dostane vynikající chuť.


Můj muž má rád sladké, takže tomu sypu ještě moučkovým cukrem, mě stačí dietnější verze :-)

P.S. Při focení poslední fotky mi stál za zády a netrpělivě se ptal "už můžu začít jíst?" :-D

pondělí 12. ledna 2015

Jednodvéřová šatní skříň

Dalším dokončeným kouskem, který prošel znovuzrozením je menší jednodveřová šatní skříň kterou jsem před časem koupila na Aukru za 105Kč. Byla jsem jediná kdo o ni měl zájem :-D


Dojela jsem si pro ni na Valentýna loňského roku do jihočeslé Zlivy (kousek od Hluboké nad Vltavou), kde ji měl pán v garáži. Byla suchá, jen málo zasažená červotočem. Celkově ve velmi slušném stavu.


Dlouho čekala ve skládku, ale nyní kdy potřebuji řešit úložné prostory a stále ne a ne objevit vhodnou vařenku kterou bych si moc přála, jsem byla nucena na to místo a pro ten účel zvelebit tuto skříň.

Začala jsem s renovací jednoho slunného prosincového dne, kdy teplota dosahovala hodně nad nulu.
Nejdříve jsem musela obvyklou vrstvu nátěru odstranit horkovzdušnou pistolí.


Zlatá skříň :-) Rovné hladké plochy jdou dolu dobře. Ale i tak mi to trvalo cca dvě hodiny, než jsem ji celou opálila.


Na mě nezvykle jsem se hned pustila do louhování. Většinou jsem po této fázi již zralá na odpočinek a tak vše balím a odkládám na neurčito :-D ale opravdu potřebuju věci nandat do skříně a taky je zima a moc příležitostí dodělat ji venku už nebude, takže...
Dala jsem se do louhování. Nejprve nezbytné ochranné prostředky a oblečení co se případně může potřísnit. A vzhledem k teplotě jsem si pod gumové rukavice vzala i tenčí zimní pletené rukavice.
Při louhování jsem začala cítit na palci pravé ruky štípání, tak jsem se hned podívala, zda nemám děravou rukavici. Už se mi vícekrát stalo, že se při louhování o něco protrhla a nebo ji prožral louh, ale nic, tak jsem louhovala dál. Po dalších minutách jsem rukavici raději sundala a hned běžela pod vodu. Nehet na palci jsem měla už značně naleptaný a venkovní část palce taky poleptaný :-( Ten nehet mě zděsil nejvíc. S tím jsem doposud neměla zkušenost. Pokožku už jsem poleptanou měla, ale nehet... :-/ No po týdnu se palec zahojil, nehet jsem jemným pilníkem povrchově obrousila a snad to bude taky dobrý.

Je třeba být při práci s louhem opravdu více než opatrný! Já jsem s postupnými zkušenostmi posílila ochranné prostředky a jsem obezřetnější. Ale člověk nikdy neví co ho překvapí...

Po dokončení olouhování jsem poprosila mého milovaného muže, co si zrovna myl auto, aby mi to spláchnul vysokotlakým čističem (wapkou).  Za prvé to jde rychleji a myje to do hloubky, takže super! Taky to s tlakem vody odstraní i případné zbytky nátěru, co se nedokonale olouhovaly. Bohužel občas to vezme i s nějakým tím sukem :-)


No a teď nucená technologická odstávka aby skříň vyschla :-)
Začala jsem v 11 hodin a skončila v 16 hodin. Někdy si říkám, jestli není lepší koupit si již zrestaurovanou věc, než se s tím piplat :-D

Skříň je suchá, takže obrousit a doladit aby mohla jít do předsíně.


Člověk by nevěřil kolik nepořádku ještě z toho broušení je. Všude se práší... Povrchově ji zatím nebudu nijak upravovat až se uvidí kde bude.

Jedna noha skříně byla prožraná, tak jsem ji kus uřízla a skříň se tak o něco zmenšila.

Ještě je třeba dodělat police. Ty nebyly součástí skříně i když uvnitř byla původně uzpůsobena na šatní tyč, později předělaná na police.



středa 7. ledna 2015

Sbírka houpacích koníků - pokračování

V dubnu 2014 jsem představila svoji začínající sbírku koníků.

 

Od té doby se mi sbírka rozrostla o další kousky :-)


Nažehlovací obrázek houpacího koníka jsem aplikovala na ušitý pytlíček.



Droboučký kovový přívěsek s motivem houpacího koníka lze použít na cokoli. Já jím doplnila stuhu na svíčce.




No a formu z voskového koníka jsem využila na výrobu truhlíku a květníku.
Do truhlíku jsem zapíchala větvičky a doplnila je pár ozdůbkami.



Čtvercový květník jsem osadila malým stromečkem a jen prostě ho ozdobila šitými srdíčky a slaměnými ozdobami.



A velkou radost mi udělala fotkou svého stromečku kamarádka Andrejka H.
Má na něm pověšeny mé keramické koníky.

čtvrtek 1. ledna 2015

1. 1. 2015

Tak doufám, že dnešní den jste prožili podle svých představ, protože jak na Nový rok, tak po celý rok ;-)

Včera jsme se stavěli za mým bráchou v práci a on se zmínil, že pojede na noční lyžování na Monínec. Z let, kdy jsme každý přelom roku trávili na horách vím, že na Silvestra se sjezdovky vyprazdňují brzo a není tolik nadšenců, co by silvestrovskou noc chtěli trávit sportem moc není a tak jsem se pro tu myšlenku nadchla a vyrazili jsme taky.

Já s bráchou

Sněhové podmínky byly perfektní, lidí akorát že člověk nejezdí sám, ale nestojí frontu u vleku :-D
Prostě super strávení času při čekání na půlnoc ;-)

Ráno jsem byla vzbuzena drahou polovičkou před půl devátou, což mi nebylo moc po vůli, ale co naplat :-/ Alespoň jsem toho víc stihla :-D

Sklidila jsem prádlo ze sušáku, porovnala deky a polštářky v úložným prostoru gauče, přestěhovala do chodby skříň a k obědu uvařila čočku.


Tradice dodržujeme jen některé a na Nový rok je to třeba čočka k obědu aby se nás drželi a rozmnožovali se peníze.

Bolavé svaly ze včerejšího lyžování jsme jela rozjezdit po obědě na kole. Připojili jsme se ke každoroční novoroční vyjížďce s kamarády. Moc jsme toho neujeli, ale legrace byla :-) U nás v dílně jsme udělali občerstvovací zastávku s grilováním.


Pak jsme ještě stihli návštěvu u bráchy a jeho přítelkyně.

Takže shrnuto podtrženo... Jaký že bude tento rok? Strávený s rodinou a přáteli :-)